Kořenová

Sterilní linie mrkve - bez prašníků
jak se šlechtí zeleniny šlechtitelská stanice šlechtitelství Vinary

Šlechtitelé, ředkvičky, mrkev a česnek z východních Čech

31. 10. 2019 Dalibor Auf

Šlechtění zeleniny a květin má v Česku dlouhou tradici. Patří k ní i Jitka Hrubešová ze šlechtitelské stanice v malé obci Vinary. Šlechtí tu odrůdy košťálové, kořenové a cibulové zeleniny.

S geny táty šlechtitele

Ing. Jitka Hrubešová

Ing. Jitka Hrubešová a česnek Karel IV

Už v první třídě zkoušela Jitka Hrubešová křížit tulipány. Nejspíš k radosti tatínka Karla Křivského, jenž v té době s kolegy ve šlechtitelské stanici v Úhřeticích šlechtil zeleninu, obiloviny a množil tulipány. „Otec mě k tomu vedl už odmala, vždyť jsme žili přímo u jeho pracoviště. Dal mě základy a naučil mě tuto práci mít i jako koníček.“

Odborné znalosti získala posléze při studiu zahradnické fakulty v Lednici u profesora Lužného a Ing. Svitáčkové a během postgraduálního studia genetiky na Univerzitě Karlově v Praze. Pracovala pak ve šlechtitelských stanicích v Lysé nad Labem u Vladimíra Smékala a v Domoradicích.

S manželem z oboru

„Otec šlechtil koncem 80. let v Klešicích u Heřmanova Městce. Po rozpadu Sempry zprivatizoval své pracoviště odkoupil své vyšlechtěné odrůdy a dalších 12 let se tu věnoval své profesi. S manželem jsme v Klešicích začali pracovat v roce 1991 na podzim, manžel řídil provoz a já pracovala jako pomocná šlechtitelka a sestra dělala účetní.“ Práce v rodinné šlechtitelské firmě trvala až do roku 2003. Přestože bylo v sortimentu 45 odrůd cibule, mrkve, zelí, kedluben, ředkviček, fazolu, růžičkové kapusty a česneku, trh již vyžadoval víc.

Pokračování ve Vinarech

Šlechtitelská stanice ve Vinarech, která vznikla v roce 2004, se stala dalším místem, v němž dcera, už s manželem, pokračovala v rodovém šlechtitelském díle. Součástí genového materiálu se stalo i 25 odrůd z původního sortimentu Karla Křivského, ale kapitálem se stala i úzká spolupráce s firmou Semo Smržice.

„Pro Semo produkujeme nejvyšší stupně množení udržovaných odrůd. Oceňuji především odbornou spolupráci s ředitelem Janem Prášilem,“ pochvaluje si Jitka Hrubešová. Za zásadní pokládá rady, jak přizpůsobit novošlechtění požadavkům trhu tuzemského i zahraničního.

Dvouletý porost ředkvičky

Dvouletý porost ředkvičky se bude sklízet kombajnem

Hlavní plodinou je ředkvička

  • Z Vinar pocházejí mj. F1 hybridy ředkviček Primara, Vinara, Kvintara. „Dodáváme linie a vyšší stupně množení, Semo Smržice namnoží a vypěstuje standard, který se prodává.“
Porost dvoubarevné ředkvičky Slávie

Tady roste stará odrůda Slávie – dvoubarevná ředkvička

  • mrkví šlechtí všechny typy od raných po pozdní. Například odrůdy Jitka F1, Jarana F1 (velmi raná), Koloseum F1 (pozdní těžká mrkev), Jolana F1.
Sterilní linie mrkve - bez prašníků

Sterilní linie mrkve – chybí u nich prašníky

  • Z košťálovin udržují Unikát F1, Korino F1, Pavlo F1 a Trvalo F1, novým přírůstkem je Porotoza F1 (pozdní tvrdé zelí).
Linie nové odrůdy kedlubnu

Linie nové odrůdy kedlubnu

Česnek s vinarskou historií

„Otec měl v Klešicích staré odrůdy Kleon a Kalen. Z Kleonu jsme vycházeli v našem novošlechtění, postupným individuálním a hromadným výběrem jsme vytvořili odrůdu Vinar, která ale neprošla registračními zkouškami. Materiál jsme dále zlepšovali a tím vznikla odrůda Karel IV. Ta se původně měla jmenovat Karel, po mém otci, ale to nebylo možné. Od nás je i bílý nepaličák Stepan. Také jsme leta prováděli udržovací šlechtění pro šlechtitele česneku Jana Kozáka.“ Ten je pro změnu švagr Jitky Hrubešové.

Česnek Stepan

Česnek Stepan týden před sklizní

Co obnáší nejvyšší stupeň šlechtění

Podstatou udržovacího šlechtění je udržovat odrůdu v tom stavu, v jakém byla přihlášena.
Například u klasické odrůdy ředkvičky se provádí takto: „Celou plochu oseji jednou odrůdou, třeba Primou. Ve sklizňové zralosti ředkvičku vytrhám, ostře provedu výběr na tvar, praskání bulviček, vyšeptávání, jemný kořínek aj.

Třeba z 10 beden vyberu pouze jednu, ořežu nať a zkrátím kořínek. Vybrané bulvičky zasázím do fóliovníku a nechám včelám opylit. Osivo, které sklidím je nejvyšším stupněm šlechtění. Slouží pak k výsevu na pole a dodává se firmě Semo.“

Hybridní osivo (F1) se získává opylováním mateřské linie linií otcovskou.

Mateřská linie se vyrábí pomocí udržovatele, který zajistí opylení jinak sterilní linie. Otcovská linie se udržuje podobně jako nehybridní odrůda.

„U zelí se linie opylují ručně v poupěti metodou, kterou zavedl otec. Protože je zelí cizosprašné, musí se poupě natrhnout a opylit pylem květů té samé rostliny.“

U některých hybridů zelí ve Vinarech používají sterilní linie. S otcovskou linií se pracuje podobně.

„Je to piplačka, hodně ruční práce. Musíme být maximálně pečliví, důsledně vést záznamy o šlechtitelském materiálu a neobejdeme se bez šlechtitelského štěstí a intuice,“ dodává šlechtitelka.

Šlechtění další generace

Také syn se před časem rozhodl, že bude v rodinné šlechtitelské tradici pokračovat.

„Nejprve jsme mu to trošku znechutili, protože děti od malička musely hodně pomáhat, ale on ví, že tahle práce má smysl. Tatínek by měl radost, že jeho celoživotní práce a láska bude mít i po nás možná pokračovatele. V posledním období svého života k nám velmi rád jezdil, procházel a hodnotil porosty.

Foto autor

číst více
Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře
česnek cibule dýně kapusta krecht mrkev uskladnění zeleniny

Tipy pro skladování cibulové, kořenové a listové zeleniny

11. 10. 2019 Martin Koudela

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např. u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g. U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

  • Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
  • Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj. Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit. Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

 

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

  • U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
  • Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.
Sklizeň zeleniny

Zeleninu pro skladování sklízíme šetrně, v optimální sklizňové zralosti

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy. Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny. Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Čerstvá a vysušená mrkev

Svěží kořen mrkve po sklizni (A) a kořen mrkve po několika týdnech uskladnění v suchých prostorách (B)

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme. Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje. Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Zelenina ve sklepě

Sklep vhodný pro uložení zeleniny

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře

Uskladnění kořenové zeleniny ve vlhkém písku

  • V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
  • Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
  • Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.
Vyvezené pařeniště se hodí jako sklad zeleniny

Založení zeleniny ve vyvezeném pařeništi

  • Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.
Dýně uložené na zimu ve skleníku

Dýně lze uložit do vyprázdněného skleníku

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Mrkev a cibuile mají odlišné požadavky na uskladnění

Nevhodná kombinace zeleninových druhů pro společné skladování. Cibuli stačí nižší vlhkost, mrkev potřebuje vyšší.

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

číst více
Ředkev
celer červená řepa kapusta kedluben mrkev pastinák petržel zelí

Jak skladovat zeleninu od brambor přes ředkev až po zelí

22. 9. 2019 Martin Koudela

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách? (Pokračování textu…)

číst více
Stopy larvy vrtule celerové
celer dospělec larva moucha vrtule celerová

Larvy vrtule celerové minují v listech i na podzim. Jak na ně?

11. 9. 2019 Jan Kazda

Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano. (Pokračování textu…)

číst více
Roketa rychle klíčí
cibule sečka papriky rajčata ředkvičky roketa salát skleník září

Skleník na zahrádce v září: sklizeň plodů, ale i výsev rokety a salátu

4. 9. 2019 Jan Prášil

V září ve skleníku sklízíme a až na výjimky nesejeme a nevysazujeme. Vychutnáváme si plody celoroční píle a snad i zábavy a relaxace. (Pokračování textu…)

číst více
Vinara F1
bazalka okurky papriky rajčata ředkvičky saláty skleník srpen

Skleník na zahrádce v srpnu: větráme, zavlažujeme, sklízíme

7. 8. 2019 Jan Prášil

Pokračujeme ve sklizni okurek a začínáme sklízet papriky. Podle potřeby zaléváme, okopáváme a přihnojujeme. Znovu můžeme vysít ředkvičky.  (Pokračování textu…)

číst více
Pekingské zelí
brokolice brukvovité letní výsev ředkve roketa rukola saláty vodnice zelí pekingské

Které druhy zeleniny vysadit v létě na sklizené záhony

16. 7. 2019 Peter Gajdoštin

Co se záhonkem sklizeného hrášku, raných brambor nebo fazolek? Nechat ho ladem, vyset zelené hnojení, nebo tu pěstovat další plodinu? (Pokračování textu…)

číst více
Pohodlná sklizeň mrkve
časopis Zahrádkář hrůbkování hrůbky kypření půdy přemokření prevence chorob závlaha

Proč hrůbkovat, čemu hrůbky na zahradě prospívají

27. 6. 2019 Ivan Dvořák

Ivan Dvořák se v červencovém vydání Zahrádkáře 2019 zamýšlí nad užitečností hrůbků, které většinou vršíme jen při pěstování brambor. (Pokračování textu…)

číst více
Osivo fazolu
červená řepa cibule mrkev pastinák petržel kořenová ředkvičky špenát

Proč některé druhy zeleniny vyséváme bez předpěstování?

21. 5. 2019 Martin Koudela

Důvodů máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.. (Pokračování textu…)

číst více
Petržel
kořen pastinák petržel

Pěstování petržele a pastináku, čím se liší, jak je použít

5. 4. 2019 Bohumil Zavadil, Karel Křivánek

Petržel zahradní je dnes věrnou souputnicí mrkve, ale v minulosti ji svým významem předbíhala. Samozřejmou součástí české kuchyně se stala už před staletími. (Pokračování textu…)

číst více
1 2

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

22. 11. 2019

Než začne mrazivá zima, můžeme prosvětlit koruny jádrovin

Z ovocných stromů odstraňujeme plody, které neposlouží jako potrava pro ptáky, tedy především plody mumifikované a shnilé. Také listy, které po opadu zůstávají viset na větvích, se mohu stát zdrojem přezimujících škůdců. Korunu prosvětlíme podle jejího tvaru i stáří stromu.

zobrazit další rady a tipy