Potřebujeme jich miligramy nebo jen zlomky miligramů, ale pro život jsou nezbytné. Prvky, které lidskému tělu poskytuje i zelenina.
Právě podle toho, kolik těchto minerálních látek potřebuje lidský organismus, třídí odborníci prvky do tří skupin:
Připomeňme si, čím jsou pro lidský organismus důležité prvky oligo- a mikrobiogenní a které druhy zeleniny obsahují tyto příznivě působící látky.
Železo (Fe) je nepostradatelný prvek pro tvorbu červeného krevního barviva (hemoglobinu), které přenáší kyslík z plic do tkání celého organismu. Tento prvek je v naší stravě často nedostatkový.
Významnější obsah železa obsahuje například špenát
Významnější obsah železa je například v póru, celeru, špenátu, petrželi nebo kedlubně.
Měď (Cu) se podílí na tvorbě krve a enzymů buněčného dýchání, je ale důležitá také pro tvorbu pigmentů a vlasů. Hlavním zdrojem mědi jsou potraviny živočišného původu, ale i zelenina dodává organismu nezanedbatelné množství prvku.
Významnější obsah mědi má například. zelený hrášek, paprika a špenát. Deficit mědi v lidském organismu se vyskytuje ojediněle.
Zinek (Zn) se nachází téměř v celém lidském těle, nejvíce pak v očních tkáních, ve slinivce břišní, kostech a v mužských pohlavních orgánech. Jeho zdrojem je maso, vejce, kvasnice, luštěniny, ořechy, zrniny aj. Ze zeleniny lze jmenovat např. pór, ale i dýňová semena.
Zinek je součástí mnoha enzymů a podílí se na metabolismu bílkovin a tuků, podporuje tvorbu inzulinu a má příznivý vliv na prostatu, ale také na pohyblivost spermií. Zinek zvyšuje obranyschopnost organismu a ovlivňuje činnost mozku.
Dýňová semena jsou zdrojem zinku
Nedostatek zinku je problematický, neboť dochází k negativnímu ovlivnění výše uvedených funkcí.
Ve větším množství se však zinek stává škodlivým (například při neuváženém nadměrném požívání zinkových přípravků nebo potravin ze zinkových konzerv).
Mangan (Mn) se podílí na krvetvorbě, ovlivňuje funkci nervového systému, je nepostradatelným prvkem pro správnou mineralizaci kostí a činnost hypofýzy a pohlavních žláz.
Asi polovinu potřeby tohoto prvku kryjí potraviny rostlinného původu jako jsou například luštěniny, obiloviny, ořechy, některé druhy ovoce a zeleniny (např. listová zelenina). Deficit tohoto prvku v lidském organismu se prakticky nevyskytuje.
Křemík (Si) je pro lidský organismus nepostradatelný prvek. Tělo jej dobře vstřebává ve formě kyseliny křemičité. Účastní se tvorby kostí (podporuje ukládání vápníku), je nezbytný pro správnou funkci vaziv, podílí se také na obranyschopnosti organismu. Jeho vydatným zdrojem je potrava rostlinného původu.
Kopřivy obsahují velké množství křemíku
Ze zeleniny mají významnější obsah křemíku např. chřest, zelené fazolové lusky, salát, petržel, pór a ředkvička. Zajímavým zdrojem křemíku může být planě rostoucí kopřiva, kterou lze kulinářsky zajímavě upravovat.
Lithium (Li) se podílí na enzymatických funkcích metabolismu. Organismus je jím zásobován z různých potravinových zdrojů, ze zeleniny jsou to mj. kardy, červená řepa aj.
Kobalt (Co) je obsažen ve vitaminu B12 (kobalamin). Podílí se na tvorbě krve. Vedle potravin živočišného původu jsou jeho zdrojem také některé druhy zeleniny (listová zelenina, červená řepa).
Vitamin B12 obsahuje kobalt a lze ho doplňovat třeba z červené řepy
Molybden (Mo) je součástí oxidačně-redukčních enzymatických reakcí v lidském těle. Podílí se na metabolismu železa a ovlivňuje ukládání fluoru (a tím také pevnost kostí). Snižuje koncentraci kyseliny močové v těle a tím působí preventivně proti dně. Příznivě působí také na imunitu organismu. Zdrojem molybdenu jsou např. luštěniny, ale také mléčné výrobky, ryby, celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina (např. listová).
Fluor (F) je v lidském těle obsažen ve formě fluoridů, nachází se téměř výhradně v kostech a zubech. Tento stopový prvek se podílí na pevnosti kostí a zubní skloviny, podporuje ale také tvorbu svalů, vazů a kůže. Zelenina obsahuje pouze stopy tohoto prvku, proto je méně významným zdrojem fluoru v lidské výživě.
Selen (Se) chrání organismus před volnými radikály, patří tedy do skupiny látek, které se označují jako antioxidanty. Posiluje imunitní systém člověka a chrání proti bakteriálním a virovým infekcím. U tohoto prvku se předpokládá protirakovinný účinek a vliv na zpomalení stárnutí. Prospěšnost selenu pro lidský organismus je umocněna dostatečným přísunem vitamínu E.
Ze zeleninových druhů, které obsahují významnější množství selenu lze jmenovat například chřest, česnek, cibuli, pór, kapustu a mrkev.
Chřest, zdroj selenu i chromu; foto Shutterstock
Nikl (Ni) je součástí enzymů metabolismu, stabilizuje krvácivost, posiluje funkci například inzulinu, podporuje funkci železa aj.
Jeho zdrojem jsou luštěniny, ořechy, je obsažen také v zelených částech rostlin. U některých osob se vyskytuje alergie na nikl. V takovém případě je třeba se vyhýbat zvýšenému kontaktu předmětů obsahujících nikl, ale i konzervovaným potravinám v kovových obalech s obsahem niklu.
Chrom (Cr) ovlivňuje vstřebávání sacharidů a tuků a stimuluje účinek inzulinu. Ve větším množství je obsažen např. v chřestu.
Vanad (V) se nachází v lidském těle ve stopových množstvích. Účastní se metabolismu cholesterolu, ve větším množství však může být pro člověka škodlivý.
Zdroj: Autor pracuje jako pedagog a výzkumník v oboru zelinářství.
Foto autor a Shutterstock
Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.
Ve vsích Dolního Rakouska od konce dubna do půlky června nabízejí čerstvý jarní chřest. V této době se tady, v rovinaté oblasti rozlehlého Moravského pole, sklízí.
Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.
Některé zeleniny mají tolik minerálních látek, že je lze využít k léčbě potíží zaviněných nedostatkem toho či onoho prvku a minerály doplnit.
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez
