Listová

Maršálus
březen kedluben okurky rajčata ředkvičky salát skleník

Skleník v březnu: okurky, salát, ředkvičky, rajčata, kedlubny

12. 3. 2019 Jan Prášil

Ve skleníku je již jaro. Předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben. (Pokračování textu…)

číst více
Ředkvičky Blanka
kedlubny majoránka paprika předpěstování ředkvičky salát špenát únor výsadba výsev

Únor ve studeném skleníku: výsev, předpěstování, výsadba

20. 2. 2019 Jan Prášil

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

(Pokračování textu…)

číst více
Silnostěnný sadbovač
kořenáč miska nádoba předpěstování sadba sadbovač substrát truhlík únor výsev

Substráty a nádoby vhodné pro předpěstování zeleninové sadby

7. 2. 2019 Martin Koudela

Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo třeba i doma na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu. (Pokračování textu…)

číst více
Ředkev
celer červená řepa kapusta kedluben mrkev pastinák petržel zelí

Jak skladovat zeleninu od brambor přes ředkev až po zelí

9. 11. 2018 Martin Koudela

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách? (Pokračování textu…)

číst více
Mrkev Jarana F1
kozlíček polníček listopad mrkev paprika petržel ředkvičky roketa skleník špenát

Skleník na zahrádce v listopadu: paprika, salát, ředkvičky…

7. 11. 2018 Jan Prášil

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců. (Pokračování textu…)

číst více
Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře
česnek cibule dýně kapusta krecht mrkev uskladnění zeleniny

Skladování cibulové, kořenové a listové zeleniny

10. 10. 2018 Martin Koudela

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např. u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g. U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

  • Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
  • Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj. Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit. Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

 

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

  • U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
  • Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.
Sklizeň zeleniny

Zeleninu pro skladování sklízíme šetrně, v optimální sklizňové zralosti

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy. Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny. Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Čerstvá a vysušená mrkev

Svěží kořen mrkve po sklizni (A) a kořen mrkve po několika týdnech uskladnění v suchých prostorách (B)

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme. Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje. Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Zelenina ve sklepě

Sklep vhodný pro uložení zeleniny

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře

Uskladnění kořenové zeleniny ve vlhkém písku

  • V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
  • Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
  • Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.
Vyvezené pařeniště se hodí jako sklad zeleniny

Založení zeleniny ve vyvezeném pařeništi

  • Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.
Dýně uložené na zimu ve skleníku

Dýně lze uložit do vyprázdněného skleníku

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Mrkev a cibuile mají odlišné požadavky na uskladnění

Nevhodná kombinace zeleninových druhů pro společné skladování. Cibuli stačí nižší vlhkost, mrkev potřebuje vyšší.

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 10/2013

číst více
Lazio, listový salát
kozlíček polníček ozimý salát říjen skleník špenát

Zahradní skleník v říjnu: sklizeň plodů a výsev listové zeleniny

8. 10. 2018 Jan Prášil

Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi  co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců. (Pokračování textu…)

číst více
Se závlahou je špenát šťavnatější
brokolice kapusta kedluben květák saláty špenát závlaha zelí

Závlaha košťálové a listové zeleniny

21. 9. 2018 Martin Koudela

Košťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na závlahu. Pro ni upřednostňujeme závlahu postřikem. Listová zelenina se liší nároky na závlahu v různých obdobích růstu. (Pokračování textu…)

číst více
1 2

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Titul Zahrádkáře 4/2019 Zahrádkářka 4/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 3. 2019

Růže řežeme s ohledem na skupinu, ke které patří

Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi 1/2 výšky tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.

zobrazit další rady a tipy