Vybudovat si zahradní kryt není tak složité. Využít se dají klasické nebo moderní technologie, různé postupy a materiály.
Hlavním důvodem, proč instalovat kryt na záhony, bývá úmysl co nejlépe využít pěstitelskou sezonu. K tomu patří jak předpěstování sazeniček v době, kdy je příznivé počasí ještě v nedohlednu, tak maximální prodloužení sezony. To je cílem mnoha pěstitelů, ať jsou majiteli nevelkého balkonu, nebo třeba hektaru půdy.
Možností, jak vybudovat zahradní kryt, který nám toto umožní, je hned několik.
Textilii postačí napnout nad rostliny, kterým chceme vytvořit lepší klima. Ochráníme je tak před jarními mrazíky, studeným větrem či vysycháním půdy. Nad rostlinami může být textilie natažená prakticky až do sklizně. Je nutné ji sice dobře upevnit k zemi, ale současně ji nechat volnou, aby ji rostoucí kultury mohly nadzdvihnout a dobře pod ní růst.
Dříve byly klimatizační buňky velmi populární. Zejména v chladnějších oblastech měly svůj význam. Dnes už se v důsledku oteplování nijak významně nepoužívají.
Snadno si je vyrobíme tak, že na 4 tyče zaražené do země ve sponu 50 x 50 cm navlečeme dvojitý fóliový rukávec široký 1 m. Pokud seženeme rukávec širší, nebo si dokážeme fólii spojit, může být ochráněný prostor i větší.
Při nebezpečí mrazů rukávec nahoře jednoduše svážeme provázkem. Mráz tak rostliny uvnitř nepoškodí.
Nejméně náročné na stavbu a opakovaně použitelné a mobilní jsou fóliové tunely. Ochrání větší plochu než klimatizační buňka. Standardně se jedná o pás široký cca 50 cm s různou délkou, která se obyčejně řídí délkou záhonu.
Vyrobíme si je buď svépomocí, nebo si je koupíme hotové. Doma vyrobený tunel může mít oblouky z delších prutů získaných například při řezu ovocných či okrasných dřevin nebo ze silnějšího drátu.
Nad řádkou například kedluben, salátů nebo ředkviček z nich uděláme oblouky, přes které přehodíme fólii. Tu pak na každé straně tunelu buď zahrábneme do země, zatížíme kameny nebo čímkoliv, co zabrání tomu, aby vítr tunel odkryl. Na začátku a na konci uděláme polokruhovitá čela, kterými při vysoké teplotě pod krytem větráme.
V prostornějších fóliových krytech stejně jako ve větších sklenících jsou teplotní poměry během dne vyrovnanější než v malých krytech. Ty se ve dne více zahřívají a v noci naopak rychleji vychládají.
I fóliovník si můžeme snadno vyrobit sami nebo ho zakoupit i s fólií na hobby trhu. S ohledem na vypěstovanou úrodu bývá cena přijatelná, ba i nízká.
Další výhodou fóliovníku je, že ho můžeme použít v dalších sezonách. Jen fólii, případně pevnější polykarbonát zbavíme nečistot, které se na plastovém materiálu snadněji usazují vlivem elektrostatické elektřiny. Postačí k tomu saponátový roztok a opláchnutí vodou.
To pravé pařeniště je takové, které je vyhloubené v zemi. Proto, aby skutečně pařilo, použijeme pro jeho založení čerstvý hnůj či jiné hmoty, které mají schopnost se zahřívat. To umí i suché listí, seno, sláma s přimíchanou močovinou nebo ledkem, zalité teplou vodou.
Taktéž můžeme velmi dobře použít rám z prken, na který instalujeme nebo položíme okenní křídla se sklem či průhledným plastem. Ideálním řešením bývají pařeniště i s průhlednými bočnicemi.
Pod sklem, komůrkovým či celistvým polykarbonátem nebo polyetylenovou fólií dosáhneme vyšší teploty, než jaká je v dané době venku obvyklá. S pěstováním zeleniny tak můžeme začít na jaře mnohem dříve než na záhonech. Díky tomu dosáhneme brzkých sklizní ředkviček, salátu, brukve, okurky aj.
I na podzim, kdy už je pěstitelská sezona téměř u konce, zelenina v pařeništi dále roste. Při pozdějším výsevu nebo výsadbě se tak o úrodu nemusíme bát.
Zelenina pěstovaná pod sklem, plasty nebo pod fólií je jemnější a jakoby sladší než z volné půdy. Mívá obyčejně méně vlákniny.
V období dubna a května pařeniště využijeme také pro pěstování sadby zeleniny a květin na záhony. Přes zimu v něm můžeme po vyvezení zeminy a naplnění suchým listím uskladňovat třeba zeleninu nebo trvalky citlivé na mráz. Pařeniště tak využijeme všestranně po celý rok.
I na malé zahrádce je dobré mít pařeniště alespoň se dvěma okny. Čím větší je pařeniště, tím lépe se v něm hospodaří s teplem. Praktická velikost pařeniště je 3 x 2 metry a zakrytí dvěma okenními křídly 150 x 100 cm.
Foto Shutterstock, kresby Zemková
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.