
Salát představuje rozmanité množství forem. Dělíme ho na hlávkový, ledový, listový a římský podle růstu a typu olistění.
Zařazení salátů do našeho jídelníčku je důležité pro obsah vitaminu C, vitaminů skupiny B, včetně kyseliny listové, provitaminu A a minerálních látek, mezi které patří především vápník, železo, hořčík a draslík. Pro svou nízkou kalorickou hodnotu a sytící efekt patří salát k oblíbené zelenině nejen při redukčních dietách.
Pro pěstování volíme lehčí až středně těžké, humózní propustné půdy s dobrou strukturou a dobrou vodní jímavostí.
Salát je nenáročný na teplotní podmínky, roste už při teplotě nad 4 °C a mladé rostliny snesou mráz až do –5 °C. Obvykle se pěstuje ve druhé nebo třetí trati nejlépe na vyvápněné půdě.
Salát je citlivý na vysoký obsah solí, a proto by se měla minerální hnojiva zapravovat do půdy 2–3 týdny před setím nebo výsadbou. Největší nároky, co se týče živin, má salát na dusík, avšak vzhledem ke sklonu kumulovat v sobě dusičnany, musíme dbát při hnojení na přiměřenost. Z kontaminované půdy salát snadno přijímá i těžké kovy.
Sazenice vysazujeme s dobře prokořeněným balem, aby se při mělkém sázení dobře ujmuly, ne však přerostlé. Nejlépe ve fázi čtyř až šesti pravých listů. Toto pravidlo platí ještě více při letních výsadbách s ohledem na zvýšený odpar vody z listů.
Pěstební spon volíme většinou 0,3 x 0,3 m a přizpůsobujeme zvolené odrůdě a typu. Listový salát, který pěstujeme také pro možnost průběžné sklizně jednotlivých listů, můžeme vysévat i přímo do půdy nahusto do sponu 0,2–0,3 x 0,05–0,08 m.
Sazenice salátů vysazujeme mělce, aby nedocházelo k následnému podehnívání rostlin zejména při tvorbě hlávek. Před napadením mšicemi, případně poškozením zvěří můžeme porost ochránit překrytím bílou netkanou textilií. Současně se tak vyvarujeme nutnosti ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin a urychlíme sklizeň.
Salát je možné pěstovat z předpěstované sadby i z přímých výsevů. Vzhledem ke krátké vegetační době je možné jej pěstovat z postupných výsadeb prakticky celoročně:
Podle termínu výsadby, respektive pěstování, volíme výběr vhodné odrůdy.
Mezi odrůdami nalezneme i ozimý salát, který můžeme vysadit na začátku října a sklízíme po jeho přezimování na záhonku na začátku května.
Je určen pro jarní rychlení ve sklenících a nevytápěných fóliovnících s vegetační dobou 90–100 dní. Vyséváme od listopadu do poloviny ledna, vysazujeme pak od prosince do března. Hlávka je na řezu světle žlutá až zelenožlutá, v plném vývinu dobře uzavřená. Odrůda je odolná proti nekróze okrajů listů a proti rasám plísně salátové BI 1EU, 3EU, 4EU, 6EU, 11EU, 12EU.
Odrůda se šťavnatými křehkými listy, určená pro jarní a podzimní polní pěstování s vegetační dobou 65-75 dní. Hlávky rostou velké, pevné, kulovité a velmi dobře uzavřené. Jsou odolné proti plísni salátové, rasám BI EU1-7, EU10, EU12-18, EU20, EU23.
Ozimá odrůda hlávkového salátu pro velmi rané polní sklizně s výsevem od poloviny srpna do poloviny září a se sklizní do konce dubna. Hlávka je středně velká, kulovitá, dobře uzavřená.
Odrůda pro celoroční pěstování, je velmi odolná proti vybíhání do květu a proti plísni salátové, rasám BI 1EU-17EU, 20EU. Hlávka je velká, tmavší, kulovitá, pevná a velmi dobře uzavřená. Vegetační doba je 63-75 dní. Cassini vyniká křehkým šťavnatým listem s jemnou chutí.
Odrůda máslového typu určená pro celoroční pěstování. Hlávky jsou kulaté, středně velké. Odrůda je odolná proti vybíhání do květu, virové mozaice salátu a proti plísni salátové, rasám BI 1EU-24EU. Vegetační doba je 65-75 dní a také vydrží déle po sklizni bez zavadnutí.
Od hlávkového salátu se ledový liší tím, že listy a hlavně žebra mají sklovitou, křehkou a šťavnatou konzistenci hlávky. Jsou tak pevnější a dosahují výrazně vyšší hmotnosti. Výjimkou nejsou odrůdy s hlávkami okolo 1000 g. Tomu je potřeba přizpůsobit i spon pěstování, který u ledových salátů volíme minimálně 30 x 30 cm.
Jde o odrůdu určenou pro celoroční polní pěstování. Hlávka je středně velká až velká, kruhovitá, středně hustá až hustá a pevná. Vyniká vysokou odolností proti vybíhání do květu a proti plísni salátové, rasám BI 1EU-25EU. Vegetační doba je 80–90 dní.
Osvědčená odrůda ledového salátu, která je vhodná pro celoroční polní pěstování s vegetační dobou od výsevu 75-80 dnů. Je velmi odolná proti vybíhání, a proti plísni salátové, rasám BI 1EU-17EU, 20EU a částečně 22EU. Tato odrůda salátu snáší i vyšší letní teploty při pěstování
Odrůda vhodná pro celoroční polní pěstování s vegetační dobou 75-85 dní. Hlávka je velká, středně zelená, pevná, hustá a těžká. Má vysokou odolnost proti vybíhání do květu za dlouhého dne. Je odolná proti plísni salátové a rasám BI 1EU-7EU, 17EU a částečně 12EU.
Nevytvářejí hlávku se zavinutými listy, ale listovou růžici s různě zkadeřenými listy, které je možné sklízet postupně česáním. Mají také kratší vegetační dobu a mezi jeho zástupci nalezneme pestřejší paletu barev, které se zvýrazňují s přicházejícím podzimem při větších výkyvech denní a nočních teplot.
Dubolistý salát pro jarní, letní i podzimní pěstování. Listy jsou velmi tmavě červené. Odrůda je tak vhodná také do dekorativních výsadeb. Jed také odolná proti vybíhání do květu, a proti plísni salátové, rasám BI 1EU-25EU. Vegetační doba od výsevu je dlouhá 50–55 dní.
Klasický, zelenolistý, dubolistý salát pro jarní, letní i podzimní pěstování s vegetační dobou 50–55 dní. Odrůda je odolná proti vybíhání do květu.
Oblíbená červenolistá obdoba salátu typu Dubáček a spolu s Veralou tvoří sérii dubolistých salátů v různých barvách.
Je určen pro polní pěstování s vegetační dobou 65–75 dní. Hlávka je středně velká až velká, široce elipsovitá, středně hustá, otevřená. Odrůda je odolná proti vybíhání do květu, proti plísni salátové, rasám BI 16EU, 29EU-31EU a virové mozaice salátu.
Římský salát ve srovnání s ostatními snáší vyšší teploty, dá se lépe uchovávat a lze ho tepelně upravit dušením.
Foto autor
Druhy keřů, které přirozeně zmlazují větším nebo menším počtem výhonků z kořenového krčku, spolehlivě rozmnožíme vegetativním způsobem.