Reveň množíme na podzim dělením trsů. Úspěch je pak zaručen

10. 10. 2023

Když reveň začne vytvářet stále více slabých listových řapíků, je čas na její rozdělení a přesazení. Ideálně na podzim, kdy zavadají listy.

Reveň je oceňovaná pro svou příjemnou a osvěžující, nakyslou chuť. Sklízíme ji jen na jaře, respektive než vykvete. Poté už má příliš vysoký obsah kyseliny mléčné, který je pro člověka nebezpečný.

řapíky se sklízení na jaře

Řapíky reveně

Rod reveň obsahuje velký počet druhů, z nichž nejznámější jsou:

  • reveň vlnitá (Rheum rhabarbarum)
  • reveň pontická (R. rhaponticum), pěstovaná především na Balkánském poloostrově pro řapíky
  • reveň dlanitá (R. palmatum), podle dochovaných záznamů se ve starém čínském lékařství využíval již 2700 let př. n. l. sušený oddenek. V současné době je sušený oddenek klasifikován jako oficiální droga, která je uvedena v Českém lékopisu. Reveň dlanitá obsahuje antrachinonové sloučeniny a gallotaninové třísloviny a používá se proti zácpě a při nechutenství.

Reveň vlnitá

Pochází z asijského kontinentu a v Evropě je známá až od 18. století. Největší obliby dosáhla v Anglii a v severských zemích. Oblíbená a pěstovaná je i v Německu. U nás se pěstovala před druhou světovou válkou.

rebarbora

Reveň vlnitá má listovou čepel na okraji zvlněnou

Rostlina v zemi vytváří dužnatý, poměrně mohutný oddenek žluté až načervenalé barvy. V horní části je rozšířený a je na něm jeden nebo více vegetačních vrcholů. Listy jsou vysoké asi 1 m, listová čepel je celokrajná, vejčitá, na okrajích zvlněna a na bázi kornoutovitě svinutá.

Délka řapíků, pro které reveň pěstujeme, je 30 i více cm. Jsou slabě rýhované, dužnaté, dle odrůdy barvy zelené až tmavě červené.

Koncem jara vyrůstá dutá květní lodyha až do výšky 2 m a je ukončená mohutným latnatým květenstvím, složeným ze žlutozelených nebo narůžovělých kvítků. Plodem jsou trojkřídlé nažky.

reveň má bohaté květenství

Květenství reveně

Proč je reveň prospěšná

Obsah kyseliny šťavelové je na začátku sklizně nízký okolo 1000 mg/kg. V průběhu sklizně, která má končit koncem června, narůstá ke 2000 mg/kg. V létě jsou její hodnoty až 10krát vyšší.

Řapíky reveně patří k energeticky nejchudší zelenině. Jejich nakyslou chuť způsobuje kyselina jablečná, citronová a především kyselina šťavelová. K jejich neutralizaci, aby nedošlo k vyplavování vápníku z kostí,  je vhodné používat nápoje a potraviny bohaté na vápník, jako je mléko, tvaroh apod.

Současně jsou řapíky bohaté na minerální látky, hlavně draslík a hořčík, obsahují menší množství vitaminu C, do 200 mg/kg a vitaminu E.

Pěstování je poměrně snadné

Na teplo je nenáročná, oddenky jsou mrazuvzdorné a dobře přezimují. Vyžaduje však dostatek vláhy a půdy zásobené humusem s dostatkem vápníku.

Nevhodné jsou půdy lehké, písčité, nebo naopak těžké, jílovité a zamokřené. Před výsadbou půdu vyhnojíme chlévským hnojem nebo kompostem, abychom docílili dobrý růst a tím i vysoký výnos řapíků. Důležité je kromě fosforu a draslíku dusíkaté hnojivo, které dodáme před začátkem vegetace a po ukončení sklizně.

Rostliny ošetřujeme kypřením půdy a v případě sucha zálivkou. Od druhého roku pěstování začínají v květnu vyrůstat květní lodyhy, které odstraníme pokud možno co nejblíže k úrovni půdnímu povrchu, aby nedošlo k hnilobě. Odstraňování květních lodyh během sklizně opakujeme.

Na listech se často vyskytuje suchá skvrnitost listů reveně, ochrana se však neprovádí.

Reveň množíme nejlépe dělením trsů

  • Dělení trsů

Trsy dělíme na podzim po odumření nadzemních částí rostliny vyrytím a rozdělení trsu, oddenku, nožem na 2–4 části, aby na každé části byly 2–3 neporušené vegetační pupeny. Hmotnost těchto části by měla být alespoň 250 g. Dělit trsy můžeme i na jaře před rašením.

Oddělené oddenky vysazujeme na podzim a na zimu místo zakryjte suchým listím. Vysadit je můžeme také na jaře do hluboko prokypřené půdy, aby byl vegetační vrchol 5 cm pod půdním povrchem. Vzdálenost při výsadbě je např. 1 x 1 m. Pokud nemáme možnost množení z oddenku, můžeme reveň pěstovat ze semene.

  •  Pěstování ze semene

Semena vyséváme na jaře nebo hned po sklizni v srpnu a to přímo na záhon do řádků na vzdálenost 20 cm, nebo si předpěstujeme sadbu výsevem do kelímků, sadbovačů apod. Sadbu vysazujeme na záhon do sponu 20 x 30 cm. Sazenice předpěstováváme 1 rok a až poté vysazujeme na jaře na trvalé stanoviště tak, aby byl vegetační vrchol 5 cm pod půdním povrchem.

reveň se méně často pěstuje ze semen

semena reveně

 Jak a kdy sklízíme

Sklizeň začíná od druhého roku po výsadbě, od konce března, začátku dubna. Sklízíme v ranních hodinách tak, že spodní listy se silnými řapíky vytrhneme. Odřezávání není vhodné, protože zbytek řapíku může zahnívat.

Sklízíme jednou za 1–2 týdny. V prvním roce sklizně sklidíme z jedné rostliny 3–4 řapíky o délce 30–40 cm, v dalších letech sklízíme z rostliny asi 1/3 listů. Listovou čepel ze sklizených listů odstraníme, pokud řapíky hned nezpracujeme, můžeme je uchovat v ledničce při vysoké vzdušné vlhkosti po dobu několika dnů. Sklizeň ukončíme na konci června.

Rostliny se v kultuře pěstují po dobu 8 let, později výnos už významně klesá. Z jednoho dobře vyvinutého trsu se dá sklidit až 10 kg řapíků.

sklízení reveně

Listy vytrháváme, neodřezáváme, aby zbytek řapíku nezahníval

Odrůdy

Dělí se podle barvy na:

  • zelenořapíkaté zelenomasé
  • červenořapíkaté zelenomasé
  • červenořapíkaté červenomasé

U nás se nejčastěji pěstovaly odrůdy červenořapíkaté zelenomasé, např. Holsteiner Blut, Holštýnská krev, The Sutton nebo anglická odrůda Viktoria.

V Česku byla v roce 1967 vyšlechtěna červenořapíkatá odrůda Jara, u které rozmnožovací materiál žel není dostupný.

Co vše lze z reveně udělat

Před použitím řapíky spaříme a škrabkou oloupeme. Čepele se pro jejich toxicitu, vysoký obsah kyseliny šťavelové, nepoužívají.

Pro nakyslou chuť se využívají na pečení koláčů, k přípravě kompotů, džemů, marmelád spolu s jahodami nebo jiným ovocem. Připravují se z nich i ovocné polévky a v Anglii, kde je reveň značně oblíbená, i víno. Řapíky můžeme k použití v zimě zamrazit.

jak zpracovat reveň

Reveňový koláč je velkou lahůdkou

Pozor by si měli dát lidé trpící ledvinovými kameny nebo těhotné ženy, pro které není reveň vhodný právě pro svůj vysoký obsah kyseliny šťavelové.

Foto autorka a Shutterstok

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

17. 6. 2024

Zelený typ čekanky sejeme v červnu, podobně i čekanku pro kořeny a puky

Červený typ čekanky hlávkové se začíná vysévat dříve – již od poloviny dubna, zelený typ v červnu. S vyséváním končíme počátkem července. Čekanku pěstovanou pro zimní rychlení bělených puků můžeme vysévat ještě v polovině června

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x