Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.
Nejjednodušší a přitom velmi efektivní způsob, jak omladit starší trvalku a zároveň ji rozmnožit pro další výsadbu, je snadný: Původní rostlinu vyjmeme z půdy a rozdělíme na několik menších sazenic vhodných k dalšímu pěstování.
Trsy se dělí buď brzy zjara, naopak na jaře kvetoucí rostliny dělíme zase na podzim.
Poškozené kořeny odstraníme a zkrátíme, necháme zaschnout. Takto získané rostliny vysadíme na místo určení.
Na dceřiných rostlinách by měl zůstat dostatek výhonů.
Pro oživení růstu a kvetení je dobré dělení trvalek vždy po několika letech opakovat.
Trs pivoněk vyzdvižený k dělení
Vegetativní rozmnožování, při kterém zůstává výhon až do nového zakořenění spojený s mateční rostlinou, se často používá u
Hříženi, kresba Shutterstock
Pro získání nové rostliny stačí časně zjara vybrat nepoškozený, nejlépe jednoletý výhon a ohnout ho na zem tak, aby vrcholová část směřovala vzhůru. Výhon se zatíží nebo přichytí kolíčkem a zasype se zeminou. Je možné jej ponořit do země na jednom nebo na více místech, nebo lze výhon zapustit do nádoby.
Některé hůře kořenící druhy – například magnólie – potřebují k zakořenění roky dva.
Abychom podpořili schopnost zakořenit, můžeme výhon před zasypáním lehce poškodit. K zakořenění obvykle stačí jedno vegetační období. Z výhonů zasypaných na jaře je tedy už na podzim k dispozici samostatná rostlina.
Vybraný keř, ze kterého chceme získat dceřiné rostliny, seřízneme a pak jednoduše k mladým letorostům přihrneme zeminu. Přihrnutí několikrát opakujeme.
Některé malé vřesovištní keříky se prosypávají celé a po zakořenění se rostlina rozdělí na několik menších.
Letorosty většinou do podzimu stačí zakořenit a pak je od matky oddělíme, zkrátíme a můžeme vysazovat.
Při dostatečném množství vláhy a správně teplotě stačí k zakořenění několik dnů.
Některé rostliny vysílají své potomstvo do světa samy – jako například jahodník na plazivých výhoncích, kterým říkáme šlahouny. Listovou růžici vyživuje až do zakořenění mateční rostlina.
Jahodník se množí sám
Podobným způsobem se nové rostliny i na jiných druzích, například na netřescích. V tomto případě stačí nové rostlinky jen opatrně oddělit a přesadit na nové stanoviště.
Jak je vidět, vegetativní rozmnožování je v praxi velmi jednoduše uskutečnitelné. Bez velkých nákladů můžeme získat velký počet nových jedinců, kteří pěstiteli udělají radost dříve, než kdyby je přivedl na svět ze semínek.
Vegetativní způsob rozmnožování má ovšem svá úskalí:
Zeptali jsme se Petra Hanzelky, kurátora trvalek a okrasných trav z Botanické zahrady v Praze Troji.
Které trvalky jsou pro začátečníka a jeho první pokusy s vegetativním množením nejvhodnější?
P. Hanzelka: Velmi snadno se dělí takové rostliny, které tvoří bujně rostoucí trsy s mnoha vegetačnímu vrcholy. Příkladem může být třeba záplevák (Helenium) nebo podzimní hvězdnice (Aster dumosus či A. novi-belgii), které se velmi snadno dělí brzy na jaře.
Existují naopak rostliny, u kterých byste tyto metody začínajícímu pěstiteli nedoporučil?
P. Hanzelka: O něco hůře se dělí druhy, které rostou velmi stěsnaně a při jejichž množení je potřeba dát větší pozor na to, aby nebyly příliš poškozeny kořeny (např. šalvěj hajní nebo hvězdnice chlumní).
Také druhy, které tvoří mohutné a hluboce kořenící kořeny, se mohou dělit hůře. Příkladem může být třeba krvavec (Sanguisorba) nebo třeba dlouho na jednom místě pěstované ozdobnice (Miscanthus). Výjimkou nebývá ani to, že k dělení jejích trsů je zapotřebí třeba sekera nebo minimálně hodně ostrý rýč.
Foto autorka
Okrasné keře, které zmlazují větším či menším počtem výhonů z kořenového krčku, lze nyní připravit k jarnímu rašení a vysazení.
Pokud jsme ještě nerozvezli po zahrádce kompost k ovocným dřevinám, máme na to v dubnu nejvyšší čas. Přidáme ho nejen k drobnému ovoci, ale i ke stromům a vinné révě.
Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují.
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
