Jak se těšit z násobku hezkého aneb dělení trsů, hřížení, kopčení

17. 8. 2019

Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.

Snadné dělení velkých trsů

Nejjednodušší a přitom velmi efektivní způsob, jak omladit starší trvalku a zároveň ji rozmnožit pro další výsadbu, je snadný: Původní rostlinu vyjmeme z půdy a rozdělíme na několik menších sazenic vhodných k dalšímu pěstování.

  • Nejlépe funguje razantní rozseknutí rýčem. Ale je třeba dávat pozor, abychom trs příliš nepoškodili.

Trsy se dělí buď brzy zjara, naopak na jaře kvetoucí rostliny dělíme zase na podzim.

Poškozené kořeny odstraníme a zkrátíme, necháme zaschnout. Takto získané rostliny vysadíme na místo určení.

Na dceřiných rostlinách by měl zůstat dostatek výhonů.

Pro oživení růstu a kvetení je dobré dělení trvalek vždy po několika letech opakovat.

Trs pivoněk na rýči

Trs pivoněk vyzdvižený k dělení

 

Jarní hřížení

Vegetativní rozmnožování, při kterém zůstává výhon až do nového zakořenění spojený s mateční rostlinou, se často používá u

  • popínavých rostlin,
  • sadových a botanických růží,
  • keřů drobného ovoce – rybízů, angreštů či lísek nebo u keřů, které mají poléhavý růst.

Hříženi, kresba Shutterstock

Pro získání nové rostliny stačí časně zjara vybrat nepoškozený, nejlépe jednoletý výhon a ohnout ho na zem tak, aby vrcholová část směřovala vzhůru. Výhon se zatíží nebo přichytí kolíčkem a zasype se zeminou. Je možné jej ponořit do země na jednom nebo na více místech, nebo lze výhon zapustit do nádoby.

Některé hůře kořenící druhy  – například magnólie – potřebují k zakořenění roky dva.

Abychom podpořili schopnost zakořenit, můžeme výhon před zasypáním lehce poškodit. K zakořenění obvykle stačí jedno vegetační období. Z výhonů zasypaných na jaře je tedy už na podzim k dispozici samostatná rostlina.

Jednoduché kopčení

Vybraný keř, ze kterého chceme získat dceřiné rostliny, seřízneme a pak jednoduše k mladým letorostům přihrneme zeminu. Přihrnutí několikrát opakujeme.

Některé malé vřesovištní keříky se prosypávají celé a po zakořenění se rostlina rozdělí na několik menších.

Letorosty většinou do podzimu stačí zakořenit a pak je od matky oddělíme, zkrátíme a můžeme vysazovat.

Šlahouny & spol.

Při dostatečném množství vláhy a správně teplotě stačí k zakořenění několik dnů.

Některé rostliny vysílají své potomstvo do světa samy – jako například jahodník na plazivých výhoncích, kterým říkáme šlahouny. Listovou růžici vyživuje až do zakořenění mateční rostlina.

Šlahoun jahodníku

Jahodník se množí sám

Podobným způsobem se nové rostliny i na jiných druzích, například na netřescích. V tomto případě stačí nové rostlinky jen opatrně oddělit a přesadit na nové stanoviště.

Nevýhody vegetativního množení rostlin

Jak je vidět, vegetativní rozmnožování je v praxi velmi jednoduše uskutečnitelné. Bez velkých nákladů můžeme získat velký počet nových jedinců, kteří pěstiteli udělají radost dříve, než kdyby je přivedl na svět ze semínek.

Vegetativní způsob rozmnožování má ovšem svá úskalí:

  • jako největší nevýhoda se označuje možnost přenosu škůdců a chorob z matečné rostliny na nové jedince, a to zejména chorob virových. Je tedy nutné dbát na to, abychom používali vždy zdravý a kvalitní výchozí rostlinný materiál.

Odborník doporučuje

Zeptali jsme se Petra Hanzelky, kurátora trvalek a okrasných trav z Botanické zahrady v Praze Troji.

Které trvalky jsou pro začátečníka a jeho první pokusy s vegetativním množením nejvhodnější? 

P. Hanzelka: Velmi snadno se dělí takové rostliny, které tvoří bujně rostoucí trsy s mnoha vegetačnímu vrcholy. Příkladem může být třeba záplevák (Helenium) nebo podzimní hvězdnice (Aster dumosus či A. novi-belgii), které se velmi snadno dělí brzy na jaře.

Existují naopak rostliny, u kterých byste tyto metody začínajícímu pěstiteli nedoporučil?

P. Hanzelka: O něco hůře se dělí druhy, které rostou velmi stěsnaně a při jejichž množení je potřeba dát větší pozor na to, aby nebyly příliš poškozeny kořeny (např. šalvěj hajní nebo hvězdnice chlumní).

Také druhy, které tvoří mohutné a hluboce kořenící kořeny, se mohou dělit hůře. Příkladem může být třeba krvavec (Sanguisorba) nebo třeba dlouho na jednom místě pěstované ozdobnice (Miscanthus). Výjimkou nebývá ani to, že k dělení jejích trsů je zapotřebí třeba sekera nebo minimálně hodně ostrý rýč.

Foto autorka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x