
Jak střídat a seskupit zeleninu na záhoně; příklady a hnojení
16. 1. 2021Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Dokážeme-li půdě zajistit přiměřenou výživu, můžeme počítat s dobrou úrodou. Pak dokážeme dlouhodobě úspěšně pěstovat plodiny a okrasné rostliny.
V malé zahrádce můžeme hnojit buď kompostem, nebo používat minerální a organická hnojiva.
Podzimní hnojení malé zahrádky s množstvím pěstovaných užitkových a okrasných rostlin bývá často velmi složité. Jednotlivé rostliny totiž mají specifické požadavky na různá hnojiva a jejich dávky.
Proto se doporučuje na celé zahrádce hnojit jednotně fosforem a draslíkem na základě výsledků rozboru půdy, které umožní splnit nároky všech pěstovaných plodin.
Pokud nemáme k dispozici výsledky rozboru půdy, dá se předpokládat, že
Přesné výsledky rozboru jsou však spolehlivější. I pak rozlišujeme mezi intenzivním a méně intenzivním využíváním zahrádky.
Tab 1 Doporučené dávky hnojiv v kg na 100 m2 na různě zásobených půdách
Druh hnojiva a intenzita využívání zahrádky |
Obsah fosforu a draslíku v půdě | ||
vysoký | dobrý až vyhovující | nízký | |
Při intenzivním využívání zahrádky, resp. pro velmi náročnou zeleninu | |||
superfosfát | 1,5 | 2,25 | 3,25 |
draselná sůl nebo | 1,25 | 1,5 | 2 |
síran draselný | 1,5 | 1,8 | 2,4 |
Při méně intenzivním využívání zahrádky, resp. pro středně náročnou zeleninu | |||
superfosfát | 1,25 | 2 | 2,75 |
draselná sůl nebo | 0,75 | 1 | 1,25 |
síran draselný | 0,9 | 1,2 | 1,5 |
Při potřebě hnojit hořčíkem můžeme nahradit draselnou sůl hnojivem Korn-Kali (dříve pod názvem Kamex) v 1,5násobném množství. Draselnou sůl a Korn-Kali používáme zejména na podzim, neboť se přes zimu vyplaví chloridy.
Je třeba ještě připomenout, že fosforem a draslíkem hnojíme jednorázově, nejlépe na podzim, neboť tyto živiny se nevyplavují z půdy.
Hnojením můžeme šetřit vodu, protože odolnost rostlin vůči suchu lze zlepšit především optimálním zásobením draslíkem. Draslík zvyšuje turgor (napětí) rostlin a tím snižuje transpiraci rostlin a to znamená ztrátu vody.
Organickou hmotou hnojíme každoročně na polovině půdy v zahrádce. Chlévský hnůj nejlépe zarýváme na podzim a kompost aplikujeme až na jaře na povrch půdy.
Tab 2 Optimální hodnoty pH půdy v zahrádce
Druh půdy | Ovoce, zelenina, okrasné rostliny |
Trávníky |
Lehká | 5,5–6,2 | 5–5,5 |
Středně těžká | 6,2–6,8 | 5,5–6 |
Těžká | 6,5–7 | 6–6,5 |
Dusíkem nehnojíme jednotně na celé ploše zahrádky. Rozlišujeme termín a množství, zejména během vegetační doby. Speciální požadavky jednotlivých rostlin na tuto živinu však můžeme splnit bez potíží.
Jednotné hnojení je účelné například při zakládání nové zahrádkářské osady. Na celé ploše na podzim ještě před rozdělením parcel hnojíme podle doporučení laboratoře, která provedla rozbor. To se týká vápnění, základního hnojení fosforem a draslíkem a podle možnosti také organického hnojení.
Kresby K. Zemková, foto Shutterstock
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.