Pod broskvoněmi ošetřujeme půdu tak, abychom omezili plevel, snížili výpar vody z půdy, zlepšili zasakování vody ze srážek i ze závlahy a přispěli k provzdušnění půdy.
Pod mladými i plodícími stromy je nejlepší udržovat povrch půdy častou kultivací. Kypření by však nemělo být příliš hluboké, aby se nepoškozovaly kořeny. Okopávání, rotavátorování, plečkování a jiné způsoby by neměly zasahovat do hloubky více jak 10–15 cm.
Pod mladými broskvoněmi lze sice pěstovat brambory i zeleninu, ale jejich nároky na půdní vláhu a výživuby mohly broskvoně o vodu a živiny ochuzovat. Rovněž případně nutné chemické ošetření broskvoní proti chorobám či škůdcům by zeleninu i další plodiny znehodnocovalo.
Plochu pod korunami stromů celoročně udržujeme bez plevelů kultivací nebo nastýlkou. Mulčování nejen např. pokosenou trávou a slámou, ale i geotextilií nebo fólií je velmi prospěšné. Každá nastýlka omezuje růst plevelných rostlin a snižuje výpar vody z půdy.
Harmonický poměr všech biogenních prvků v půdě je základem zdravého růstu a plodnosti stromů. Nedostatek některého prvku vyvolává poruchy ve výživě, které se projeví více či méně typickými symptomy na nadzemních orgánech, zejména na listech.
Mulčování meziřadí, herbicidní pás pod korunami s kapkovou závlahou
Výživa dusíkem má vliv na vegetativní růst, tvorbu letorostů, listů a obsah chlorofylu v listech.
Při nadbytku dusíku jsou projevy v růstu zcela opačné.
Fosfor je důležitý prvek v metabolických pochodech rostlin a má vliv na zakládání květních pupenů. Při pravidelném hnojení doporučenými dávkami je jeho nedostatek v půdě řídkým jevem. Jeho případný nadbytek v půdě může blokovat příjem železa a zinku.
Draslík ovlivňuje enzymatické reakce a transport produktů fotosyntézy. Při jeho nedostatku vázne odsun asimilátů a blokuje se i samotná fotosyntéza. Na listech se nedostatek projevuje jejich tmavším zbarvením, hnědnutím okrajů až odumíráním. Při dobré výživě draslíkem je dobré vyzrávání letorostů, pupenů i dalších orgánů a zvyšuje se odolnost broskvoní proti mrazům. Nadbytek draslíku vyvolává nedostatek hořčíku a vápníku.
Při nedostatku vápníku jsou mladé listy světle zelené, později červenohnědé a postupně odumírají okraje listů. Při jeho nadbytku je blokován příjem železa.
Hořčík je součástí chlorofylu. Při jeho nedostatku se odbourává chlorofyl, na listech vznikají chlorotické skvrny mezi nervy, které hnědnou a později opadávají.
Železo není přímou součástí chlorofylu, avšak aktivizuje jeho tvorbu a činnost. V půdách je většinou železa dostatek. Jeho přijímání však může být blokováno zásaditou reakcí půdy, vysokým obsahem vápníku v uhličitanové formě a nadměrnou výživou broskvoní fosforem.
Laboratorní zjištění obsahu živin v půdě i na zahrádkách je skutečně prospěšné.
Platí to zejména o stromech na broskvoňových semenáčích. Docílit vyváženého poměru živin v půdě lze především hnojením se znalostí skutečné zásoby prvků v půdě.
Dalším kriteriem hodnocení správné výživy jsou příznaky na listech a na celé rostlině. Pouhé schematické hnojení kombinovanými hnojivy může skutečnou výživu broskvoní dokonce zhoršovat a vyvolat fyziologické poruchy. Při znalosti obsahu hlavních živin v půdě je lépe hnojit jednosložkovými průmyslovými hnojivy obsahujícími živinu, které je v půdě nedostatek. Týká se to především fosforu a draslíku.
Broskvoňový sad na ploše 1 aru (100 m²) v plné plodnosti na středně těžké půdě spotřebuje přibližně v čistých živinách
Proto za zcela hrubý odhad lze považovat tyto dávky průmyslových hnojiv na plochu 1 aru:
Hnojiva se na jaře mělce zapraví do půdy. Močovinu je vhodné aplikovat ve dvou termínech. Na jaře a v polovině května. Močovinu lze podle potřeby přidávat v koncentraci 0,5 % do letních ochranných postřiků.
Kultivovaná půda pod broskvoněmi chráněnými závětřím i výškou kmene
Důležitou složkou půdního komplexu je obsah humusu a hnojení půdy organickými hnojivy. Jakákoliv organická hmota zapravená do půdy má podstatný vliv na biologický život v půdě, zasakování vody, výživu rostlin atd. Proto by podzimní vyhnojování půdy pod broskvoně dobrým kompostem, zelenými směskami, uleženým hnojem apod. alespoň jednou za tři roky mělo být součástí pravidelné péče zahrádkáře.
Broskvoně vyžadují během vegetačního období dostatek vláhy v půdě. Opět jsou rozdíly v náročnosti jednotlivých podnoží. Spotřeba vody broskvoněmi je však obecně vysoká. V našich nejteplejších oblastech, kde se broskvoně nejvíce pěstují, je ve srážkově průměrném roce žádoucí zvyšovat srážkovou vodu závlahami o 80 mm, což na plochu 1 aru představuje 8000 litrů.
Vodu je dobré dodávat v menších dávkách a kratších termínech. Předejde se tak situaci, kdy je půda dočasně příliš suchá a pak příliš mokrá. Z hlediska fyziologie stromu je nejvhodnější aplikace vody na povrch půdy přes kapkovače nebo napouštěním z hadice na více místech pod korunami.
Foto Knihovnička Zahrádkáře
Jak poškozuje nadměrné množství vody růst, vývoj a plodnost rostlin? A do jaké míry ovlivní úrodu sucho, vítr, teplo, sluneční úžeh a úpal?
Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou, žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin.
Květnový Zahrádkář roku 2018 pozval k rozhovoru Josefa Suse, znalce ovocnářství, aby mu popřál k sedmdesátinám a pro čtenáře vyzvěděl pěstitelské tipy.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
Dobrý článek