
Jak doplnit chybějící půdní živiny: draslík, vápník a další
14. 1. 2022Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Mnozí začínající pěstitelé se domnívají, že výživu zahradních rostlin obstarává příroda a že není třeba se jí více zabývat. Vždyť rostliny plodí i bez použití hnojiva.
Logika věci však napovídá, že při sklizni odnášíme z pozemku i určité množství živin – společně s plody. Toto množství živin pak v půdě chybí a je třeba jej vrátit. Hlavními cestami, jak to udělat, je použít organická a minerální hnojiva.
Organická hnojiva (hnůj, kompost apod.) obsahují poměrně málo živin – desetiny až setiny procent, ale jsou důležitá k dlouhodobému zachování půdní úrodnosti. O té rozhodují půdní vlastnosti, jako je struktura půdy, vodní režim, schopnost poutat živiny, ale i schopnost na sebe navázat rizikové prvky, které se pak nedostanou do potravního řetězce.
Minerální hnojiva (nesprávně nazývaná umělá nebo chemická) slouží především k doplnění živin, které se ztrácejí sklizní, nebo v půdě či substrátu aktuálně chybí.
Začínajícím zahrádkářům bych v prvé řadě doporučil, aby si nechali udělat laboratorní rozbor půdy. Rozbor ukáže, které živiny chybí a které přebývají.
Zjistiti hodnotu pH, obsah fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku lze řádově za několik set korun a ze získaných údajů lze vycházet po mnoho let. Uvedené živiny je do půdy třeba dodávat s ohledem na jejich půdní zásobu.
Česká republika je z hlediska zásobenosti živinami velmi rozmanitá. Některé pozemky nemusíme hnojit určitými živinami (zejména vápníkem nebo hořčíkem) třeba i stovky let.
Jsou však i pozemky, kde je třeba hnojit poměrně intenzivně. Není radno podcenit ani hnojení mikroprvky (železo, měď, molybden, bor…). Jejich nedostatek lze často poznat podle specifických projevů na rostlině.
Zvláštním prvkem ve výživě rostlin je dusík. Zde je třeba zejména přihlédnout k požadavkům pěstované rostliny. Dusíkem je většinou třeba hnojit každoročně, často i několikrát do roka.
Foto Anita Blahušová
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony