Když rostlinám chybí vápník, strádají plody i listy

31. 8. 2021

Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám.

Chybějící vápník ovlivňuje kvalitu rostlin daleko více, než si většina pěstitelů uvědomuje. Přitom je třeba počítat s tím, že poruchy zaviněné nedostatkem vápníku se mohou objevovat i na rostlinách rostoucích v půdách s dostatkem vápníku.

Ve většině případů se jedná o relativní nedostatek vápníku, protože souvisí s půdní vláhou, obsahem dalších živin v půdě a především s nadbytkem dusíku a draslíku a s půdní reakcí.

Všechny níže uvedené příznaky nedostatku vápníku se projevují silněji na lehkých půdách.

Hořká skvrnitost

Pravděpodobně nejznámější takovou poruchou je v českých podmínkách hořká skvrnitost (pihovitost) jablek. Nejznámějším jejím projevem jsou propadlé ostrůvky nahnědlého a nepříjemně hořkého pletiva pod pokožkou plodů.  Převážně se vyskytují v kališní části plodů a na straně vystavené slunci. Porucha se vyskytuje od počátku dozrávání, ale příznaky se mohou rozvíjet také až v průběhu skladování.

Z půdy do rostliny je vápník nedostatečně přijímám především kvůli přeschlé půdě v kořenové zóně.

Porucha se častěji vyskytuje na lehkých vysychavých půdách, ale i přespřílišné zamokření půdy negativně ovlivňuje příjem vápníku.

Další příčinou je nadbytek dusíku (zejména amoniakálního) a draslíku a v menší míře i hořčíku nebo sodíku v půdě. Dalším faktorem, který ovlivňuje přijatelnost vápníku je půdní reakce (pH). Protože vápník je v prvé řadě důležitým stavebním prvkem dřeva a listů, trpí hořkou skvrnitostí zvláště plody na mladých a bujně rostoucích stromech nebo na stromech po radikálním řezu nebo zmlazení.

Skládková skvrnitost jablek

V náchylnosti jednotlivých odrůd jsou výrazné rozdíly. Podobná příčina je i původcem skládkové (lenticelové, Jonathanové) skvrnitosti jablek. Tmavé okrouhlé skvrny se objevují většinou až v průběhu skladování a to především na osluněné straně jablek. Dužnina pod skvrnami je neporušená. 

Nekrózy květního konce plodů rajčete a papriky

Nedostatek vápníku je však i příčinou několika symptomatologicky odlišných poruch zeleniny. Zde je nejznámější abiotická nekróza květního konce plodů rajčete. Za vlhkého počasí jsou nekrotické skvrny šedavé a mokré, kdežto za sucha zasychají, jsou vpadlé a téměř černé.

Při abiotické nekróze květního konce plodů papriky je někdy nekrotizována celá špička plodu, jindy se na plodech vyskytují okrouhlé skvrny, které jsou vždy na koncové (květní) části plodů a nikdy ne na polovině plodu, která je blíže ke stopce.

Spála listů salátu a hnědnutí poupat brokolice

U hlávkového salátu, zejména rychleného, a u některých brukvovitých druhů zeleniny se deficience vápníku může projevit jako okrajová nekróza (spála) listů. V těchto případech okraje listů hnědnou a zasychají. Stejného původu je abiotické hnědnutí poupat brokolice.

Usychání vrcholů rostlin

Ze zeleniny je tento symptom znám především u rajčat a hrachu, ale častější je např. u máku, slunečnice, brambor a chryzantém.

Všechny tyto uvedené poruchy souvisejí s tím, že poškozené části rostlin jsou nejdále od kořenů a tím se do nich těžce trasportovatelný vápník dostává nejhůře a v nejmenším množství. Ze stejného důvodu vzniká i další porucha, která se projevuje ohýbáním nebo až usycháním vrcholů rostlin.

Hnědnutí suknic cibulí a listů hlávek

Dalším příznakem deficience vápníku u zeleniny je hnědnutí (nekróza) vnitřních suknic nebo listů. Jedna (ve velmi omezených případech i více) vnitřní dužnatá suknice cibulí cibule kuchyňské nebo cibule šalotky je zhnědlá, aniž by byla napadena nějakým patogenem a podléhala hnilobnému rozkladu.

 

Abiotická skvrnitost listů pekingského zelí

Abiotická skvrnitost listů pekingského zelí

U hlávkového zelí nebo u hlávkové kapusty dochází k obdobnému zhnědnutí některého listu uvnitř hlávek. 

Abiotická skvrnitost listů

Typickým příznakem nedostatku vápníku je i abiotická skvrnitost listů, která se projevuje u hlávkového a především u pekingského zelí. U těchto zelenin vznikají na vnitřních listech drobné, mírně vpadlé, šedé až černé, oválné až čárkovité skvrny. Skvrny jsou někdy jen na listové žilnatině, jindy však na celé listové ploše. Většinou se objevují již během růstu, někdy však až v průběhu skladování. 

Nevyvinuté skořápky ořechů

U vlašských ořechů (především u papíráků a polopapíráků) je pak nedostatek vápníku příčinou nedostatečně vývinutých skořápek ořechů. 

Skořápkám ořechu chyběl vápník, potažmo správný vývoj

Vadný vývoj skořápek ořechu

Prevence nedostatku vápníku: závlaha

Základní preventivní ochranou proti všem uvedeným příznakům nedostatku vápníku je pravidelná a dostatečná závlaha, aby v průběhu celé vegetace nikdy nedošlo k proschnutí kořenové soustavy.

Důležitá je též vyrovnaná výživa všemi důležitými živinami. Nemělo by nikdy docházet nejen k přehnojování dusíkem, ale především na půdách bohatých na draslík je třeba i s touto živinou zacházet opatrně. Preventivně nebo při výskytu prvních přáznaků je možné dodávat rostlinám vápník formou listové (foliární) aplikace.

  • Musí to však být vápník ve snadno přijatelné formě, kterou je především chlorid vápenatý, který se používá v koncentraci 0,5 %, nebo některým speciálním hnojivem, který tuto formu vápníku obsahuje.

Tuto formu ledku ale nesmíme zaměňovat s ledkem amonným s vápencem, který je v tomto směru neúčinný.

Někdy postačí i postřik rostlin vhodně zředěnou rozpustnou frakcí ledku vápenatého (0,5 až 1%). Ošetření se doporučují provádět od července přibližně ve čtrnáctidenních intervalech až do sklizně, nejméně 4x za toto období. Důležité je, že postřik musí být směrován nejen na listy, ale především na plody.

Nadbytek vápníku

Pro rostliny může být nežádoucí i nadbytek přijatelného vápníku v půdě. Nejenže vytlačuje ze sorbčního komplexu železo a je pak nepřímou příčinou vrcholové chlorózy (kalciózy), ale omezuje i příjem hořčíku, fosforu a dalších živin rostlinami a současně nepříznivě ovlivňuje i růst rostlin nebo způsobuje nežádoucí urychlování rozkladu humusu v půdě. 

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x