Kolik živin potřebují různé zeleniny, čím půdu přihnojit
15. 10. 2021Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Můžeme si vybrat mezi hnojivy v prášku, granulemi, pilinami či hoblinkami, mezi roztoky nebo výluhy.
Historicky prvními hnojivy z této skupiny byly nejspíše různé fosfáty, guáno, draselné soli, vápence z přírodních nalezišť, později se začaly užívat i připravené průmyslově.
Využívaly se a využívají další zdroje, z mnoha například jatečné odpady, jako jsou kosti, krev, rohovina, odpady z průmyslové výroby (Thomasova moučka).
Poslední dobou se přidává i další zpracování statkových hnojiv do podoby usušených granulí (granulovaný hnůj, sušené slepičince…).
Velkým usnadněním v orientaci, čím a kdy hnojit, jsou speciální hnojiva – směsi – určené pro jednotlivé skupiny či druhy zeleniny. Ovšem je možné k problému přistupovat vědecky a vše si chystat doma podle kalkulačky a vah.
Síran amonný: 20 % dusíku (N) + 24 % síry (S), 1 kg hnojiva obsahuje 200 g dusíku
Dusíkaté vápno: 19,8 % N, 39 % Ca
Močovina: 46 % N
Ledek vápenatý: 15,5 % N, 20 % Ca
Mletý fosfát: 13 % P (29,77 % P2O5)
Superfosfát: 7,5–8,5 % P (17–19,5 % P2O5)
Thomasova moučka: 6 % P (13,5 % P2O5) + Ca Mn, Mg
Síran draselný: 42 % K (50 % K2O) + 17 % S
Draselná sůl: 60%: 50 % K (60 % K2O, obsahuje chlor, když už to jinak nejde, tak dát na podzim)
Hořká sůl: 10 % Mg (16 % MgO)
Patentkali: 24–25 % K (30 % K2O), 6 % Mg (10 % MgO)
Pořadí: N, P2O5, K2O, (MgO)
NPK 11-7-7
Cererit 10-9-14 nebo 8-13-11-(2)
Hnojivo na brambory 9-4-15-(5)
Trávník podzim 6-8-20-(7,3)
Hnojivo na ovocné stromky 11-9-12-(2)
Výhodou připravených směsí je to, že jsou v nich potřebné živiny v uvedeném poměru a množství, ale i to, že se při jejich aplikaci nemusíme zabývat tím, co se s čím nesmí dávat či míchat, že za normálních podmínek nevlhnou, nespékají se.
Při někdejším domácím míchání jednosložkových hnojiv se musela dodržovat určitá pravidla. S chlévským hnojem se nesměly míchat ledky, vápenatá hnojiva, Thomasova moučka. Nedoporučovalo se ani míchání ledků se superfosfátem. Některá hnojiva se směla míchat jen těsně před aplikací, například dusíkaté vápno s draselnou solí, ledek s vápenatými hnojivy.
Opravdoví zahradníci zahrádkáři ani dnes nespoléhají na triky. Berou si příklad z ověřených postupů svých předků, ale nevymýšlejí nesmysly. Představa, že nějakým trikem zvýší člověk výnos desateronásobně, mi třeba u rajčat vychází tak, že jste měli na rostlině deset vijanů, na každém jedno rajče a teď máte na každém plodů deset. A to mi přijde jako nesmysl.
A že budeme mít z běžné úrody padesáti rajčat po postříkání jódem, nebo po zakopání acylpyrinu či hrsti sody do země třeba jen 5x větší sklizeň plodů, snad nemůže brát za pravdu nikdo. Přijde mi, že některé weby zapomínají, že takové vtípky patří k uveřejnění 1. dubna a možná ještě na Silvestra.
Jak dosáhnout solidní a kvalitní sklizně, to není žádné tajemství. Chce to učit se u toho, kdo má úspěchy a umí popsat, kudy vede k úspěchu cesta. Kvalita zdroje informací, hlavně na internetu, je čím dál tím důležitější, protože i zmetky se dají dobře prodat.
Za cennou informaci se mohou vydávat špatné překlady do češtiny i přeložené nesmysly. Když si přečtete kdovíjak sesmolenou radu, že máte ošetřit manganem, ale v originálu je hypermangan, tak je to chyba téměř fatální.
Foto Shutterstock
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit. Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.