Jak poznat, že květiny a stromy potřebují hořčík, čím ho doplnit

7. 11. 2021

Hořčík patří vedle dusíku, fosforu, draslíku a vápníku mezi základní živiny rostlin. Je dobré vědět, že mnohde může z různých příčin v půdě chybět.

Nedostatek hořčíku se projevuje v rostlině během vegetace částečným světlezeleným zbarvením listů v důsledku nedostatečné tvorby chlorofylu. Tato tzv. chloróza začíná zpravidla na starších, to znamená spodních listech, protože hořčík se v důsledku své poměrně vysoké pohyblivosti přemisťuje ze starších, méně aktivních listů do mladších ještě silně rostoucích listů.

Hořčík chybí topolu

Nedostatek hořčíku patrný z listů topolu

Zežloutnutí nebo také žlutozelené skvrny na listech (mramorování, panašování nebo tygrovitost) se rozšiřují obvykle symetricky kolem listové nervatury. Nervy listů a ohraničující pletiva a také okraje listů zůstávají déle zelené. Tyto zežloutlé skvrny mohou odumírat.

Typické příznaky u vybraných květin

U chryzantém se tvoří mezi nervaturou chlorózní skvrny, které přecházejí do sytě červeného zbarvení. V chlorózách, často nejdříve v blízkosti okraje se tvoří hnědé zakulacené odumírající skvrny. Listy s krátkými stopkami se scvrkávají a visí svisle dolů.

Růže vykazují na starších listech mezižilné chlorózy s malými v řadách uspořádanými hnědými až červenohnědými odumírajícími skvrnami. Malé květy jsou nedostatečně vybarvené.

Listy primulí jsou chlorotické podél okraje, později jsou mezi nervaturou také chlorotické a vlnité. Velikost, barva a kvalita květů je špatná.

Chybějící hořčík: listnáče a jehličnany

U různých okrasných listnatých stromů se tvoří na starších listech podélně symetricky uspořádané chlorózy nebo odumírající skvrny, které se rozšiřují zvnitřku listu k okraji. Listy opadávají, i když nejsou ještě uschlé (v protikladu k nedostatku draslíku), takže dochází k předčasnému opadu a k úplné ztrátě starších listů.

Hočík chybí dubu

Nedostatek hořčíku prozrazuje list dubu

Kde není žádné mezižilné pletivo, jako u jehličí na koniferách, začíná chloróza na špičce jehličí a rozšiřuje se k základu. Vzhledem k počátečnímu zlatožlutému až oranžovému zbarvení s následujícím odumíráním od špiček, hovoří se u jehličnanů o zlaté špičatosti. Nejdříve žloutne jehličí na nových výhonech. Později chloróza přechází na jehličí starší.

Žlutě až oranžově zbarvená část jehličí je v protikladu k nedostatku draslíku ostře odlišena od bazální části jehličí, která i při silném nedostatku zůstává zelená. S přibývajícím nedostatkem opadává hnědě zbarvené jehličí, částečně již při lehkém dotyku.

Žloutenka napadá jehličí z minulého roku, zejména na jaře a je nejvýraznější, když sucho brzdí příjem živin. Častý je výskyt nedostatku hořčíku u smrku omorika a také u jedlí.

Citrusy, čajovník a vavřín vykazují podle hlavní nervatury starších listů chlorotické zesvětlení, až částečně přes výskyt obrysu nervatury podobné jehličnatým stromům celý list zežloutne. U citrusů zůstávají částečně zelené špičky anebo základ listů. Dochází k předčasnému opadu listů.
U kokosové palmy pozorujeme žluté zbarvení nejstarších listů, které se rozšiřuje na vřeteno listu a nakonec přechází v okrajové nekrózy. Následně uschne celý list.

Půdy ohrožené nedostatkem hořčíku

Všechny lehké, kyselé půdy, protože nemají dostatek jílovitých a humusových částic, které by poutaly hořčík, kyselá půdní reakce navíc brzdí příjem hořčíku

  • Půdy, které jsou velmi dlouho intenzivně využívány, protože v důsledku vysokých výnosů je odběr hořčíku velmi vysoký. Nezřídka jsou půdy v intenzivně využívaných zahrádkách silně obohaceny draslíkem, který ztěžuje příjem hořčíku

Půdy, kde se používá buď pouze velmi malé množství, nebo vůbec žádná organická hnojiva;

  • Půdy pod trvalými kulturami, jako jsou ovocné dřeviny a réva vinná, které stále čerpají na tomtéž místě ze zásob hořčíku v půdě.

Příliš silně vyvápněné půdy, na kterých je příjem hořčíku rostlinami blokován vápníkem.

Řešení nedostatku hořčíku

Při zjištění akutního nedostatku hořčíku se doporučuje listové hnojení nebo hnojivou zálivkou hořkou solí (síranem hořečnatým) květin a listnáčů v koncentraci 2–3 % a u jehličnanů dokonce 3–5 % opakovaně. Je to však jen doplněk k základnímu hnojení hořčíkem do půdy.

Všude, kde existuje podezření na nedostatečné zásobování hořčíkem, lze doporučit nechat si provést agrochemický rozbor půdy. Potvrdí-li výsledek nedostatečné zásobení, měli bychom hnojit hořčíkem.

Na půdách s potřebou vápnění se doporučuje přísun hořčíku prostřednictvím dolomitu (směs uhličitanu hořečnatého a uhličitanu vápenatého).

Na půdách hořčíkem chudých a s vyšší hodnotou pH (nad 6), které nepotřebují vápnění, používáme přednostně kieserit (síran hořečnatý). Na 100 m² se doporučuje 5 až 6 kg kieseritu, na středně těžkých půdách již na podzim s následným zapravením do půdy a na lehkých půdách až na jaře.

  • Kieserit můžeme při akutním nedostatku hořčíku použít v dávce 2 kg na 100 m² k přihnojování během vegetace.

V prodeji je však řada minerálních hnojiv s obsahem hořčíku, například Cererit, KristalonyMgN sol, které používáme v souladu s různými požadavky půd a rostlin.

Je třeba se však vyvarovat přehnojení draslíkem, ale například i močůvkou. Kritéria hodnocení poměru draslíku a hořčíku v půdě jsou následující:

Poměr K:Mg Hodnocení poměru
do 1,6 dobrý
1,6–3,2 vyhovující
nad 3,2 nevyhovující

Foto J. Rod

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x