Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Výživa rostlin » Jak poznat, že květiny a stromy potřebují hořčík, čím ho doplnit
Jak poznat, že květiny a stromy potřebují hořčík, čím ho doplnit
7. 11. 2021
Hořčík patří vedle dusíku, fosforu, draslíku a vápníku mezi základní živiny rostlin. Je dobré vědět, že mnohde může z různých příčin v půdě chybět.
Nedostatek hořčíku se projevuje v rostlině během vegetace částečným světlezeleným zbarvením listů v důsledku nedostatečné tvorby chlorofylu. Tato tzv. chloróza začíná zpravidla na starších, to znamená spodních listech, protože hořčík se v důsledku své poměrně vysoké pohyblivosti přemisťuje ze starších, méně aktivních listů do mladších ještě silně rostoucích listů.
Nedostatek hořčíku patrný z listů topolu
Zežloutnutí nebo také žlutozelené skvrny na listech (mramorování, panašování nebo tygrovitost) se rozšiřují obvykle symetricky kolem listové nervatury. Nervy listů a ohraničující pletiva a také okraje listů zůstávají déle zelené. Tyto zežloutlé skvrny mohou odumírat.
Typické příznaky u vybraných květin
U chryzantém se tvoří mezi nervaturou chlorózní skvrny, které přecházejí do sytě červeného zbarvení. V chlorózách, často nejdříve v blízkosti okraje se tvoří hnědé zakulacené odumírající skvrny. Listy s krátkými stopkami se scvrkávají a visí svisle dolů.
Růže vykazují na starších listech mezižilné chlorózy s malými v řadách uspořádanými hnědými až červenohnědými odumírajícími skvrnami. Malé květy jsou nedostatečně vybarvené.
Listy primulí jsou chlorotické podél okraje, později jsou mezi nervaturou také chlorotické a vlnité. Velikost, barva a kvalita květů je špatná.
Chybějící hořčík: listnáče a jehličnany
U různých okrasných listnatých stromů se tvoří na starších listech podélně symetricky uspořádané chlorózy nebo odumírající skvrny, které se rozšiřují zvnitřku listu k okraji. Listy opadávají, i když nejsou ještě uschlé (v protikladu k nedostatku draslíku), takže dochází k předčasnému opadu a k úplné ztrátě starších listů.
Nedostatek hořčíku prozrazuje list dubu
Kde není žádné mezižilné pletivo, jako u jehličí na koniferách, začíná chloróza na špičce jehličí a rozšiřuje se k základu. Vzhledem k počátečnímu zlatožlutému až oranžovému zbarvení s následujícím odumíráním od špiček, hovoří se u jehličnanů o zlaté špičatosti. Nejdříve žloutne jehličí na nových výhonech. Později chloróza přechází na jehličí starší.
Žlutě až oranžově zbarvená část jehličí je v protikladu k nedostatku draslíku ostře odlišena od bazální části jehličí, která i při silném nedostatku zůstává zelená. S přibývajícím nedostatkem opadává hnědě zbarvené jehličí, částečně již při lehkém dotyku.
Žloutenka napadá jehličí z minulého roku, zejména na jaře a je nejvýraznější, když sucho brzdí příjem živin. Častý je výskyt nedostatku hořčíku u smrku omorika a také u jedlí.
Citrusy, čajovník a vavřín vykazují podle hlavní nervatury starších listů chlorotické zesvětlení, až částečně přes výskyt obrysu nervatury podobné jehličnatým stromům celý list zežloutne. U citrusů zůstávají částečně zelené špičky anebo základ listů. Dochází k předčasnému opadu listů.
U kokosové palmy pozorujeme žluté zbarvení nejstarších listů, které se rozšiřuje na vřeteno listu a nakonec přechází v okrajové nekrózy. Následně uschne celý list.
Půdy ohrožené nedostatkem hořčíku
Všechny lehké, kyselé půdy, protože nemají dostatek jílovitých a humusových částic, které by poutaly hořčík, kyselá půdní reakce navíc brzdí příjem hořčíku
- Půdy, které jsou velmi dlouho intenzivně využívány, protože v důsledku vysokých výnosů je odběr hořčíku velmi vysoký. Nezřídka jsou půdy v intenzivně využívaných zahrádkách silně obohaceny draslíkem, který ztěžuje příjem hořčíku
Půdy, kde se používá buď pouze velmi malé množství, nebo vůbec žádná organická hnojiva;
- Půdy pod trvalými kulturami, jako jsou ovocné dřeviny a réva vinná, které stále čerpají na tomtéž místě ze zásob hořčíku v půdě.
Příliš silně vyvápněné půdy, na kterých je příjem hořčíku rostlinami blokován vápníkem.
-
-
Listy rododendronu s příznaky nedostatku hořčíku
-
-
Hořčík chybí dubu
Řešení nedostatku hořčíku
Při zjištění akutního nedostatku hořčíku se doporučuje listové hnojení nebo hnojivou zálivkou hořkou solí (síranem hořečnatým) květin a listnáčů v koncentraci 2–3 % a u jehličnanů dokonce 3–5 % opakovaně. Je to však jen doplněk k základnímu hnojení hořčíkem do půdy.
Všude, kde existuje podezření na nedostatečné zásobování hořčíkem, lze doporučit nechat si provést agrochemický rozbor půdy. Potvrdí-li výsledek nedostatečné zásobení, měli bychom hnojit hořčíkem.
Na půdách s potřebou vápnění se doporučuje přísun hořčíku prostřednictvím dolomitu (směs uhličitanu hořečnatého a uhličitanu vápenatého).
Na půdách hořčíkem chudých a s vyšší hodnotou pH (nad 6), které nepotřebují vápnění, používáme přednostně kieserit (síran hořečnatý). Na 100 m² se doporučuje 5 až 6 kg kieseritu, na středně těžkých půdách již na podzim s následným zapravením do půdy a na lehkých půdách až na jaře.
- Kieserit můžeme při akutním nedostatku hořčíku použít v dávce 2 kg na 100 m² k přihnojování během vegetace.
V prodeji je však řada minerálních hnojiv s obsahem hořčíku, například Cererit, Kristalony a MgN sol, které používáme v souladu s různými požadavky půd a rostlin.
Je třeba se však vyvarovat přehnojení draslíkem, ale například i močůvkou. Kritéria hodnocení poměru draslíku a hořčíku v půdě jsou následující:
| Poměr K:Mg |
Hodnocení poměru |
| do 1,6 |
dobrý |
| 1,6–3,2 |
vyhovující |
| nad 3,2 |
nevyhovující |
Foto J. Rod
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
