Pro střídání plodin je zásadní zdravotní stav rostlin. Pomůže výměna zeminy, dusíkaté vápno nebo zelené hnojení.
Z jara nám může kypřič na větších plochách značně pomoci s přípravou záhonů a políček na pěstování zeleniny.
O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Do konce vegetačního období zbývá v červnu ještě asi 100–120 dnů. Podle toho můžeme plánovat, jak a kde budeme pěstovat zeleninu a kterou.
Ovocné dřeviny v zahradě hnojíme přiměřeně, aby měly zajištěn odpovídající růst a dobrou úrodu. Důležitá je i aplikace organického hnojiva.
Nedávno jsem sel a připravoval sadby zeleniny a už zase likviduji porosty rajčat a papriky. Tyhle podzimní chvíle opravdu nemám rád. Ani ve skleníku ne.
V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.
Jak známo, zelené hnojení zásobí půdu organickou hmotou. Biomasa se pak postará o to, aby rostliny měly živiny dostupné. A k čemu je tu frisbee?
Dětem začíná v září škola, zahrádkářům víceboj v rozmanitých disciplínách, kterých je třeba se zúčastnit a pokud možno v nich i uspět.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
