V zahrádce přichází v úvahu, jako organické hnojení, kompost, zelené hnojení, sklizňové zbytky, chlévský hnůj a rašelina.
Hnojením zajistíme rychlý přísun živin na začátku vegetace a následně doplňujeme potřebné živiny. Hnojivý výluh si můžeme připravit také sami.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
Nedávno jsem sel a připravoval sadby zeleniny a už zase likviduji porosty rajčat a papriky. Tyhle podzimní chvíle opravdu nemám rád. Ani ve skleníku ne.
Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině.
Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství.
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
