Zimní období využíváme ke zjišťování si informací, jak např. účelně bojovat proti různým škůdcům a chorobám, jako je plíseň révy či padlí.
Hnojením zajistíme rychlý přísun živin na začátku vegetace a následně doplňujeme potřebné živiny. Hnojivý výluh si můžeme připravit také sami.
V létě není nic snazšího, než si udělat voňavý a osvěžující nápoj z nasušených nebo nasbíraných květů, drobného ovoce či voňavých bylinek.
Známe je jako plevele, ale mohou dobře posloužit buď jako koření v pokrmu, nebo jako léčivka ve formě čaje či obkladu.
Čaj ze šípků můžeme bez obav pít dlouhodobě a celoročně. V létě je skvělý chladný s mátou, meduňkou nebo citronovou trávou.
Řebříček a hluchavka mají široké využití, dobře namíchané ulehčí od bolesti a usnadní stonání. Patří k léčivkám, které lze označit přívlastkem ženské.
Nechceme-li používat minerální hnojiva, můžeme si sami připravit hnojivé výluhy. Mohou to být výluhy z rostlin a trusu slepic a holubů.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
