Nechceme-li používat minerální hnojiva, můžeme si sami připravit hnojivé výluhy. Mohou to být výluhy z rostlin a trusu slepic a holubů.
Jednotlivé druhy rostlin můžeme používat samotné nebo ve směsi, čímž docílíme širší účinnosti. Sbíráme je dříve, než začnou kvést, dále od frekventovaných komunikací.
Nejlepší doba k založení výluhu je v květnu až červenci.
Významné jsou kopřivy kvůli vysokému obsahu dusičnanů. Nadzemní části rostlin sbíráme v období před začátkem květu.
Nádobu s kopřivovým výluhem postavíme do zahrady
Jiným osvědčeným zdrojem dusíku a také draslíku je kostival. Pro tyto účely se používají velké listy, které je možno sbírat od jara až do podzimu. Výluhy bohaté na živiny poskytují mnohé další druhy rostlin. S oblibou se používají květy a listy pampelišky, výhonky přesličky rolní, zelí a červená řepa.
Čerstvě nasekané části rostlin smícháme se studenou měkkou vodou (například dešťovou) v dostatečně velké nádobě. Zpravidla se dává 1 kg čerstvých nebo 150 g sušených rostlin do 10 litrů vody. Kovové nádoby nejsou pro tento účel vhodné, lepší je použít plastové, kameninové nebo dřevěné nádoby.
Při zředění větším než 1:50 je možné dobře procezený výluh aplikovat přímo na listy, čímž dochází k rychlejšímu využití živin.
Nádobu dáme do kouta zahrady, protože při kvašení vzniká pěna a také nepříjemný zápach. Občasné promíchání kvašení urychlí. Po dvou až čtyřech týdnech se zastavuje tvorba pěny a kvašení je ukončeno. Dříve než aplikujeme výluh, musíme jej zředit (viz tabulka).
Řepový výluh prospívá trávníku
Výluhy rostlin ke hnojení
| Druh rostliny | Přídavek do 10 litrů vody | Účinnost a použití |
| Kopřivy | 1 kg čerstvé nebo 150 g suché hmoty | podporuje růst rostlin, k zálivce ředíme 1:20 a k postřiku rostlin 1:50 |
| Kostival | 1 kg čerstvých listů nebo 150 g suché hmoty | podporuje růst rostlin, zejména rajčat, ředění 1:10 |
| Listy rajčat | 0,5–1 kg čerstvé hmoty | výluh je nejvhodnější pro rajčata, okurky, cibuloviny a košťáloviny, ředění 1:5 |
| Zelí | 3 kg čerstvých listů | k posílení mladých rostlin zeleniny, ředění k zálivce 1:10 |
| Červená řepa | 1 kg čerstvé hmoty | používá se zejména pro trávníky, ředění 1:10 |
| Pampeliška | 1,5–2 kg čerstvé hmoty | podporuje růst rostlin, ředění 1:5 |
| Přeslička rolní | 1–2 kg čerstvé hmoty | k posílení rostlin, obsahuje především draslík a křemík, ředění 1:10 |
Výluhy používáme nejlépe při zataženém, deštivém počasí odpoledne nebo večer. Podporují růst rostlin a používáme je zejména u zeleniny a květin v období jejich růstu až do července.
Zelný výluh posiluje mladou zeleninu
Při použití trusu slepic nebo holubů naplníme nádobu do jedné poloviny trusem, pak ji doplníme vodou a necháme kvasit. Po dobu kvašení občas obsah nádoby promícháme, tekutina je vykvašena asi za 1 až 2 týdny. Před aplikací takto připravený výluh zředíme 1:10.
Přihnojujeme buď po dešti, nebo po důkladném zalití. 10 litrů takto připraveného výluhu (po zředění vodou) postačí k přihnojení 20 kusů rajčat nebo 10 kusů zelí. Používáme-li ho k aplikaci mezi řádky, vystačí toto množství na 5 až 10 m.
Hnojivou zálivkou poprvé přihnojujeme po ujmutí sazenic, když začnou růst, potom vždy po 10–15 dnech. Zálivku z těchto hnojiv je nejvhodnější lít do jamek hlubokých 8–10 cm a do vzdálenosti 10–15 cm od rostlin. Při použití do řádků vyhloubíme mezi jednotlivými řádky rýhu.
Foto D. Auf
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Pod broskvoněmi ošetřujeme půdu tak, abychom omezili plevel, snížili výpar vody z půdy, zlepšili zasakování vody ze srážek i ze závlahy a přispěli k provzdušnění půdy.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
