Brambory jsou základní potravinou, kterou si chceme po sklizni, co nejdéle uchovat. Důležité je správné skladování.
Brambory jsou jednou z nejvíce konzumovaných potravin v České republice, ať už v podobě vařené, pečené nebo smažené. Abychom je mohli skladovat co nejdéle, zaměříme se na několik klíčových faktorů.
Při nízké vlhkosti případné rány sice zasychají, ale nevytváří se na nich požadované hojivé pletivo (kalus, závalek).
Aby brambory vydržely co nejdéle, je nutné je skladovat za určitých podmínek. Skladování by mělo probíhat na tmavém a suchém místě s optimální teplotou a vlhkostí.
Brambory neskladujeme spolu s jinou zeleninou nebo dokonce s ovocem, a to nejen z důvodu čichových a chuťových, ale především z důvodu vzájemného nepříznivého ovlivňování skladovatelnosti.
Sklep je ideálním místem pro uchování brambor. Větrání je klíčové, protože pokud není dostatečný průtok vzduchu, může se v okolí brambor zvýšit koncentrace oxidu uhličitého (CO2), což zvyšuje riziko hnilob a dalších onemocnění. Pokud je možné, udržujeme v prostorách, kde brambory skladujeme, teplotu mezi 4–5 °C, což je optimální pro většinu odrůd.
Aby brambory zůstaly zdravé, pravidelně vybíráme a odstraňujeme poškozené a nahnilé hlízy. Mezi nejčastější choroby, které mohou poškodit brambory při skladování, patří měkká bakteriální hniloba, plíseň bramborová a fusariová hniloba. K poškození brambor může dojít také v důsledku hlodavců (myší, hrabošů), kteří mohou hlízy poškodit a zhoršit jejich skladovatelnost (zvýšený výskyt nekróz, barevné změny dužniny).
Brambory skladujeme ve tmě, aby se zabránilo jejich zelenání. Nazelenalé brambory obsahují větší množství glykoalkaloidu solaninu, což může být pro člověka škodlivé. Zeleně zbarvené brambory raději nekonzumujeme. U některých pěstitelů je problémem i strupovitost hlíz, která může být vyvýšená, síťkovaná nebo hloubková. Není to sice skládková choroba (vyskytuje se již za vegetace), nesnižuje výnos, ale znehodnocuje vzhled a kvalitu hlíz a to zejména proto, že zvyšuje odpad při loupání. Pouze v případě silného výskytu může negativně ovlivnit skladovatelnost a klíčení sadbových hlíz.
Před zpracováním brambor na jídlo se doporučuje zvýšit jejich teplotu na 10–14 °C, aby se snížil obsah redukujících cukrů, které mohou ovlivnit chuť. Pokud je používáme jako sadbu, je třeba na konci skladování stimulovat klíčení brambor. K tomu je ideální teplota 10–15 °C při dostatečném přísunu světla.
Závěr: Skladování brambor není složité, pokud dodržíte několik základních pravidel. Správná teplota, vlhkost a větrání jsou klíčové pro uchování jejich čerstvosti po dlouhou dobu. Pravidelně kontrolujeme hlízy, odstraňujeme poškozené a dbáme na to, aby byly brambory skladovány v optimálních podmínkách.
Foto autor
Varné typy brambor: áčka do salátů nebo na loupačku, béčka jako příloha k řízkům a céčka do těst a kaší.
Tak jsem koukal na televizi. A bylo tam i něco o skladování brambor. Dva odborníci, jeden za mikrofonem a druhý za bramborami.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování vodou náročných zahradních rostlin. Nedostatek vody vede u rostlin k jejich vadnutí a tím omezení růstu, kvetení i výnosu. Spotřeba roční dodatečné závlahy při normálním průběhu vegetace se odhaduje na 300 až 500 l vody na m².
Dávám k dobru vlastní řešení. Skladuji tzv. krechtováním, ale používám skleník s vybetonovaným dnem / proti myším a krtkům/. odebírám průběžně až do konce dubna. Potom musím uvolnit pro zeleninu.
Pro zajímavost je možné uvést o jaké odrůdy v pokusu zelenání se jedná, tj která odolala lépe? Také jak dlouho byly vystavené světlu, Děkuji
To už bohužel nedáme s autorem dohromady. Letos nás navždy opustil.
Och to mě mrzí, zvlášt pokud to byl pan doc. Rod
Když jsem vybíral brambory na salát, napadlo mě, že by to šlo udělat. Zkusím to s několika odrůdami. Potíž bude s tím, že nejspíše nebudou těmi odrůdami, které se prodávají v obchodech. Už jsem ve výběru odrůd poskočil vcelku k jiným prioritám než se ctí u prodávaných.
Velice děkuji a těším se na váš report, vaše bramborové postřehy vždy stojí za to.To, že to nebudou odrůdy z obchodu nebude problém, nejen pro mě. Brambory mám bud svoje nebo přímo od zemědelce, V obchodě bych je koupila pouze ve stavu naprosté nouze. Uvažuji letos zkusit nějakou další odrůdu, ideálně lojová/salátová. Kéž by se jednou objevila taková co nechutná neřádům hryzcům. Jinak mám dojem, že mrcha mandelinka má oblíbenější odrůdy (Adéla, Bernine) a ty co ji chutnají méně (Bellarosa, Laura). Letos to tak bylo
Paní či slečno Hanko, nevím jak na tom jste ve vztahu k ČZS jeho webovým stránkám (www.zahradkari.cz), ale pokud chcete znát názor „zasvěcených“ na chuť a kvalitu brambor, podívejte se na ty stránky. Když kliknete na okénko Odborné, najdete výsledky degustací těch lepších a nejlepších v Třebíči. Zrovna teď o víkendu bude letošní.
Děkuji za tip, ráda se kouknu a inspiruji. U mě při pěstování hraje roli to, aby netrpěly tolik na přísušek, pěstuji v listí/trávě-o něco méně je tak než klasicky v zemi žere hryzec. Za roky jsem se vyprofilovala, že upřednostnuji lojové, C na kaši je pro mě škoda pěstovat. O něco lépe mi jdou s červenou slupkou, trpí méně na strupovitost.Ustálila jsem na 4 odrůdách. Hodně ranné oželím kvůli pozdním mrazům v mrazové kotlině.
Tak mé dlouhodobě oblíbené Marabela a Antonie na předních místech, potěší