Batáty lze úspěšně pěstovat i v českých podmínkách. Poradíme, jak připravit sadbu, kdy vysazovat, jak pečovat o rostliny i kdy sklízet hlízy.
Batáty neboli sladké brambory pocházejí z tropických a subtropických oblastí, přesto se jim při správném pěstování daří i v našich podmínkách. Vyžadují dostatek tepla, slunné stanoviště a lehkou půdu. Odměnou jsou chutné a výživné hlízy, které nacházejí stále větší oblibu také v českých domácnostech.
Povijnice batátová (Ipomoea batatas) je typická rostlina tropického a subtropického podnebí, ale může úspěšně růst v široké škále klimatických podmínek stejně jako brambory. Batáty byly do Evropy dovezeny kolumbovskými výpravami a ve známost vešly pod názvem sladké brambory. Název batáty byl prvně publikován v 16. století botanikem Johnem Gérardem, který rostlinu pojmenoval Battata virginiana. Název převzal od amerických indiánů, kteří plodinu pěstovali a nazývali ji batatas. Povijnice batátová patří do čeledi svlačcovitých a pěstuje se po celém světě. Přestože jsou batáty v Evropě známé přinejmenším stejně dlouho jako brambory, větší oblibu získávají až v posledních letech.
Batáty kvetou různě barevnými a velkými květy
Batáty obsahují vlákninu, přírodní cukry, antioxidanty, vitaminy i minerální látky. Z minerálních látek jsou významné především: draslík, vápník a fosfor. Z vitaminů obsahují zejména vitaminy skupiny B, provitamin A, lutein a zeaxanthin. Nechybějí ani rostlinné steroly, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Batáty je možné vypěstovat z hlíz. Hlízy zakoupené v supermarketech však bývají většinou chemicky ošetřené proti klíčení. Vhodnější je množení pomocí mladých výhonků. Koncem února až začátkem března se uskladněné kořeny nechávají 2–4 týdny nakličovat při teplotě 24–29 °C a vysoké vzdušné vlhkosti. Důležité je pravidelné větrání. Po vytvoření výhonků se sazenice přesadí do sadbovačů a od začátku května jsou připraveny k výsadbě. Protože příprava sadby není jednoduchá, vyplatí se koupit již předpěstované sazenice v zahradnictví nebo u specializovaných prodejců.
Porost batátů VS Valečov (2020)
Sazenice vysazujeme až po odeznění jarních přízemních mrazíků. Batáty potřebují:
Půdu před výsadbou zpracujeme alespoň do hloubky 20 cm.
Batáty pěstujeme podobně jako brambory v předem vytvořených hrůbcích. Organická hnojiva, například chlévský hnůj nebo dobře vyzrálý kompost, zapravujeme nejlépe už na podzim. Na jaře lze použít kombinovaná minerální hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík, případně také hořčík a mikroprvky. Hrůbky připravujeme s roztečí přibližně 70–100 cm.
Batáty obvykle nevyžadují chemickou ochranu proti chorobám ani škůdcům. Sazenice lze vysazovat přímo do hrůbků nebo do otvorů připravených v netkané textilii. Rozestupy mezi rostlinami bývají přibližně 40 cm. Velmi dobře funguje kapková závlaha pod fólií. Na menších zahradách postačí pravidelná ruční zálivka.
Sklízíme od konce září do konce října
Sklizeň probíhá od konce září do konce října. Na menších plochách hlízy nejlépe vyoráváme rycími vidlemi. Jedna rostlina vytváří podle odrůdy zpravidla pět až sedm hlíz. Batáty skladujeme v chladném sklepě. Nejlépe vydrží uložené ve vlhkém písku, kde si konzumní kvalitu udrží přibližně tři měsíce.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Foto: autorka a Shutterstock
Fejeton Václava Větvičky o tom, jak se do Evropy dostaly trochu jiné brambory – topinambury, batáty a jam čínský.
Kvůli lehce nasládlé chuti jedlých hlíz se rostlině říká sladký brambor, známá je jako batát. Také zdobí zahradní záhony či balkony.
Pochutnejte si na lilkových receptech od čtenářů Zahrádkáře. Vybíráme ze srpnového vydání časopisu, další inspiraci najdete v něm.
Už když vaříme švestková povidla na zimu, připravíme jednoduchým způsobem bramborové knedlíky s povidly a zakysanou smetanou.
Vyčerpané živiny v zahradní půdě můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a také zeleným hnojením. Na uvolněné záhony vyséváme od července do časného podzimu vhodné rostliny, které rychle nabývají na objemu.
