Tři dny plné brambor, odborných seminářů, ochutnávek i soutěží – takové byly 35. Bramborářské dny v Havlíčkově Brodě.
Vlastnoručně vypěstované brambory potěší každého zahrádkáře. Ne všichni však chtějí pěstovat velmi rané odrůdy, narašovat či nakličovat sadbu.
Naší snahou je vypěstovat brambory co nejdříve a také co nejlepší, zdravé. Samozřejmě, že také hledíme na výnos.
Přestože dnešní domácnosti počítají s místem pro uskladněné brambory méně než dřív, stále je dost těch, které okopaninu na zimu ukládají.
Brambory považujeme za mimořádnou potravinu. V kuchyni mají rozmanité využití, jsou nutričně přínosné a velmi snadno skladovatelné.
Český strávník má na talíři nejraději brambor s tmavě žlutou dužninou. Světlejší ho láká méně. Na fialovou bramborovou kaši si zvykl málokdo.
Jednotlivé odrůdy brambor mají v době výsadby úplně jasno v tom, kolik mohou nasadit hlíz. Přečtěte si příklady výpočtů a co je také ovlivní.
Vyrovnaná a pravidelná zálivka rozhoduje, jakou úrodu a kvalitu budou mít velmi rané a rané brambory. Zahrádkáři je často pěstují.
Na zahrádce máme chybějící vláhu zpravidla vyřešenu stálým či občasným zdrojem vody. Ale jak snáší sucho plodiny, které zavlažují jen srážky?
Nejblíže mají topinambury k chuti kedlubnu. Snadno se pěstují bez chemického ošetření a velmi prospívají lidskému zdraví.
Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.
