Před koncem měsíce uklidíme závlahovou techniku a vypustíme vodu ze závlahového systému. Postřikovače rozebereme, vysušíme a ošetříme vazelínou či olejem.
Na podzim rozebraný a nakonzervovaný postřikovač na jaře jen složíme a přístroj bude okamžitě použitelný. Podobně se postaráme o přenosné závlahové prvky a hadice.
Foto Shutterstock
Hadice na vodu nejsou od konce října potřebné a je na místě je uklidit pod střechu, aby je neponičil mráz. To by se mohlo stát zejména v případě, pokud by v nich byl voda a teplota by nečekaně klesla pod nulu. Pamatujeme na to, aby i zahradní potrubí bylo včas prázdné a led nemohl poškodit kohoutky.
Vylijeme vodu ze sudů, netkané textilie uschováme tak, aby k nim neměly přístup myši.
Očistíme a uložíme také všechen přenosný nábytek, aby nám na zahradě sloužil i během příštího léta. Slunečníky a plátěná lehátka necháme před uložením řádně vyschnout, aby se v nich neusadily plísně.
Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.
Říjnový termín výsadby se hodí zejména pro všechny prostokořenné dřeviny. Ovšem půdu bychom měli zrýt na hloubku dvou rýčů v předstihu až několika měsíců.
Jak poznat, kdy začít se sklizní kořenové zeleniny? Například polehlé a popraskané spodní řapíky listů celeru bulvového značí, že můžeme začít.
Během října nebo listopadu připravíme růže na zimu. Důkladně je zalijeme a po prvních mírných mrazech nakopčíme.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
