Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině.
Malé množství dusičnanů, které člověk přijímá v pitné vodě nebo v potravinách, neohrožuje lidské zdraví. Nadměrný příjem dusičnanů však může v těle vyvolat reakce, při nichž vznikají dusitany a další sloučeniny, které jsou pro organismus škodlivé. Negativně mohou poznamenat trávení a vstřebávání živin, činnost mozku, štítné žlázy, srdce, krve, krevního oběhu.
Proto je stanovena krajní mez obsahu dusičnanů v lidské stravě: 3,6 mg na 1 kg tělesné váhy a den. Při 70 kg tělesné hmotnosti je to tedy 252 mg dusičnanů denně.
Pětistupňové třídění rozlišuje množství dusičnanů v zelenině od velmi nízkého až po velmi vysoké.
Zelenina pěstovaná v zimním období, rychlená a skleníková, obsahuje víc dusičnanů, než je uvedeno v popisech kategorií.
Připomeňme, že nejvíc dusičnanů obsahují vegetativní části rostlin – lodyhy, stonky, listová žebra a kořeny. Jen malé množství dusičnanů je obsaženo v generativních částech – květech, plodech a semenech.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.
Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
