Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Cibulová » Chystáme své první výsadby na zeleninové záhony
Chystáme své první výsadby na zeleninové záhony
17. 2. 2023
Z předpěstované sadby pěstujeme zeleninové druhy, které chceme sklízet brzy – rané saláty, košťáloviny, ale i druhy na pěstování náročnější.
Vyšší nároky na teplotu má rajče, paprika, lilek vejcoplodý. Náročné dlouhou dobou pěstování jsou zase celer, pozdní košťáloviny, pór a další.
Ze sadby pěstujeme zeleninu i tehdy, když chceme zkrátit dobu pěstování na venkovním záhoně, například pěstování cibule.
Pokud nemůžeme zabezpečit vhodné podmínky k předpěstování sadby – tedy dostatek světla, vhodnou teplotu – je lepší, když si předpěstovanou sadbu koupíme. K mání je předpěstovaná v sadbovačích, v kontejnerech nebo v zemitých balíčcích. Ve všech případech se jedná o sadbu s kořenovým balem.
Sazeničky celeru v sadbovači
Kdy a jak na zeleninové výsadby
S výsadbou začínáme salátem koncem března až začátkem dubna, pokračujeme ranými košťálovinami.
Teplomilnou zeleninu – rajče, papriku, okurky, ale i celer vysazujeme zpravidla až v květnu po pozdních mrazech.
Větší sazenice, jako jsou papriky, můžeme vysazovat tzv. na vodu. Motyčkou nebo sázecí lopatkou vyhloubíme jamku, do které nalijeme vodu. Poté co se vsákne, umístíme do jamky sazenici.
Sazenice paprik
- Sazenice salátu a celeru vysadíme mělčeji, ostatní druhy až po děložní lístky.
Snažíme se, abychom kořenový bal při výsadbě nepoškodili, a zabránili tak šoku rostliny z přesazení čili její stagnaci v růstu.
- Po výsadbě rostliny dobře zalijeme.
Rajčata je vhodné vysadit do brázd, které zhotovíme motykou a do nichž rostliny položíme mírně šikmo, přičemž děložní lístky i spodní část stonku zahrneme zeminou. Docílíme tím zvětšení kořenové soustavy (na stonku se vytvoří postranní kořeny), lepší výživu rostlin a tím vyšší sklizeň.
Hustota zeleninové výsadby (spon) vybraných druhů
|
Druh
|
Spon (cm)
|
Druh
|
Spon (cm)
|
|
Celer bulvový
|
40 x 40
|
Pór
|
10 x 35
|
|
Cuketa
|
80 x 120
|
Rajče keříčkové
|
40 x 70
|
|
Fenykl hlíznatý
|
25 x 30
|
Rajče tyčkové
|
30–40 x 80–100
|
|
Kapusta hlávková
|
40 x 50
|
Salát hlávkový
|
25–30 x 25–30
|
|
Kapusta růžičková
|
60 x 60
|
Salát ledový
|
30 x 30
|
|
Kedluben raný
|
20 x 25
|
Salát listový
|
25–30 x 30
|
|
Kedluben Gigant
|
30 x 30
|
Tykev
|
100 x 200
|
|
Paprika zeleninová
|
40×100+50 (dvojřádek); 60 x 40
|
Zelí hlávkové rané
Zelí hlávkové pozdní
|
40 x 40
50–60 x 50–60
|
Co je vegetativní množení zeleniny
Vegetativním způsobem (stroužky) se rozmnožuje česnek, kořenovými řízky křen, dělením trsů reveň, pažitka.
K tomuto způsobu patří i pěstování cibule ze sazečky, čímž dostaneme ranější sklizeň, cibule je však méně vhodná ke skladování. Pro začátečníka je však pěstování cibule ze sazečky vhodnější než pěstování z přímého výsevu.
Pěkně připravená půda potěší už při výsadbě zeleniny; foto Shutterstock
Výsev a výsadbu raných odrůd zeleniny volně zakryjeme netkanou textilií, čímž zlepšíme teplotní podmínky, chráníme před případnými ranními mrazíky, poškozením zvěří a ptactvem a později i před škůdci.
Textilie chrání zeleninové záhony před chladem
Netkanou textilii můžeme zakoupit v prodejnách zahradnických potřeb. K půdě jí připevníme pomocí drátěných spon, kamenů, latí apod. Méně vhodné je přihrnutí po obvodu textilií zemí (zašpinění, nesnadnější manipulace při jejím odstranění při ošetřování záhonu).
Netkanou textilii odstraníme v době, když je již teplota vzduchu vyšší. Při vysokých teplotách by u ředkvičky rostla nať na úkor bulviček, u salátu by se hůře zavinovaly hlávky.
Černá textilie proti zaplevelení
Mulčování půdy černou netkanou textilií nebo černou fólií je vhodné u druhů s větším sponem, jako jsou okurky, rajčata, paprika, tykve, melouny.
Vedle zlepšení teplotních podmínek půdy a snížení ztrát vody odpařováním brání textilie plevelům v růstu, chrání plody před znečištěním, omezuje výskyt houbových chorob, protože listy po dešti rychleji oschnou.
Mulčovací fólií nebo textilii rozprostřeme na půdu před výsadbou a upevníme k půdě obdobným způsobem, jako textilii k zakrývání rostlin. V požadovaných vzdálenostech vyřízneme nožem otvor např. ve tvaru kříže, do kterého vysadíme sazenici.
Salát lze vysadit do záhonu pokrytého černou textilií nebo fólií
Plodiny střídáme, aby každá měla svou dávku živin
Abychom zabránili rozšíření chorob a škůdců, půdní únavě, jednostrannému odčerpávání živin, zvýšené zaplevelenosti a abychom vytvořili dobré podmínky pro růst a vývoj rostlin, střídáme jednotlivé druhy zeleniny v letech střídat – hovoříme o osevním postupu (osevním sledu).
Do tzv. osevního postupu zařazujeme zeleninové druhy:
- Podle nároků na hnojení chlévským hnojem a na živiny.
- Podle čeledí. Nezařazujeme po sobě druhy z téže čeledi, u brukvovitých nejdříve po čtyřech letech, delší časový odstup je potřebný také u hrachu, papriky.
- Po sklizni hlavní plodiny zařazujeme zeleninu s krátkou dobou vegetace například. salát, ředkvičku, špenát, případně zelené hnojení, čímž se zabrání vyplavení živin z půdy.
- Střídáním širokolistých plodin (tykev, zelí) a úzkolistých plodin (cibule, pór), snížíme zaplevelenost.
- Střídáním hlubokokořenících druhů (kořenová zelenina) a mělce kořenících (listová zelenina) umožníme rovnoměrnější odčerpávání živin. Na zahrádkách je vhodný tří- až čtyřletý osevní postup (tedy tatáž zelenina se vystřídá na záhonu až po 3–4 letech).
Foto autorka a Shutterstock
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
