
Košťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na zalévání. Hodí se pro ně závlaha postřikem. Listová zelenina se liší potřebou vláhy v různých obdobích růstu.
Tato košťálová zelenina potřebuje dostatek vody především v době intenzivního narůstání konzumní části, obvykle postačí závlaha jednou týdně dávkou 20–25 mm na m². Mezi zálivkami by nemělo dojít k přeschnutí půdy, jinak může docházet k praskání a dřevnatění konzumních částí.
Květák nelze bez zálivky prakticky pěstovat. Nejnáročnější na vodu je na počátku vegetace a v době tvorby růžic. Po výsadbě se květák zavlažuje v intervalu 2–4 dny dávkami 10–15 mm, později se interval závlahy prodlouží asi na 6–10 dnů a závlahová dávka se zvýší na 15–20 mm.
V porovnání s květákem má brokolice mohutnější kořenový systém, proto lze závlahový interval oproti květáku prodloužit.
Vyžadují vyrovnaný vláhový režim. Po výsadbě je prospěšné zavlažit porosty 1–2 menšími dávkami. Poté, co rostliny zakoření, můžeme zařadit kratší přestávku bez závlahy. Během narůstání hlávky potřebují tyto druhy intenzivní závlahu dávkami 20–25 mm v týdenních intervalech.
Raným odrůdám hlávkového zelí a kapusty hlávkové dodáme během dubna až června závlahou 150 mm vody, letním odrůdám během května až srpna 250 mm a pozdním odrůdám během května až září 300 mm vody.
Vláhový deficit je příčinou pomalejšího růstu hlávek a tedy i nižšího výnosu, ale i dřevnatění a silnějšího napadení škůdci. Závlahu je vhodné ukončit 2–3 týdny před zamýšlenou sklizní hlávek.
Saláty mají mělký kořenový systém. Závlaha probíhá ve 3–4 denních intervalech se závlahovými dávkami 10–15 mm. Nejnáročnější na vodu je salát od výsadby do doby tvorby hlávek. Celkově se mu závlahou dodá během vegetace 100–120 mm vody.
Má nejvyšší nároky na vodu 3–4 týdny před sklizní, vyžaduje ale rovnoměrnou vlhkost půdy během celé vegetace, během níž dodáme závlahou 80–120 mm vody. U špenátu je vhodná závlaha v 5–7denních intervalech dávkami 10–15 mm.
Foto autor
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.