Abeceda zelináře: zavlažování zeleniny, její nároky na vodu

6. 6. 2019

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zálivka podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

Voda, kterou rostliny přijmou, se z větší části (95–99,5 %) vypařuje z jejich povrchu. Voda vedle jiného slouží rostlinám k regulaci teploty proti přehřívání a podílí se na příjmu živin rozpuštěných ve vodě v půdním prostředí.

Neproduktivní výpar (evaporace)

Povrch půdy prozrazuje silný výpar vody

Pro rostliny je snadno dostupná pouze část půdní vody, další část je přístupná hůře a zčásti je voda rostlinám nedostupná. Například cibule dokáže dobře využít i vodu hůře dostupnou pro jinou zeleninu (např. salát). Půdy, které obsahují větší množství jílovitých částic, zadrží více vody než půdy písčité. Proto je u lehčích půd vhodnější častější závlaha menšími dávkami, naopak u těžších půd závlaha vydatnější v delších intervalech.

Co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu?

Ředkev čerpá vodu z hloubky

Ředkev čerpá vláhu dlouhým kořenem z hloubky

Zelenina s větší listovou plochou (např. okurky), má větší nároky na vodu než ta s menší listovou plochou (např. cibule kuchyňská). Cibule má listy navíc pokryty voskovou vrstvičkou a ta ještě více omezuje výpar vody z listů.

Potřebu závlahy ovlivňuje i hloubka, do které vrůstá hlavní masa kořenů. Zatímco např. mrkev, ředkev aj. dokážou využít vodu i z hlubších půdních horizontů, jsou mělce kořenící druhy (např. paprika, salát) odkázané na vláhu ve svrchní vrstvě půdy, kterou musíme pravidelně doplňovat závlahou.

I způsob založení porostu zeleniny má vliv na hloubku prokořenění. Rostliny z přímých výsevů koření hlouběji, zatímco rostliny z předpěstované sadby mají kořeny kratší a rozvětvené.

Proč zeleninu zavlažujeme?

Nedostatek vody vede k omezení růstu, případně až k úhynu rostliny. Většina zeleniny má vyšší nároky na vodu. Rostliny získávají významné množství vody ze srážek a půdní vláhy, ta však často nestačí pro dosažení optimálního výnosu. Část vody proto doplňujeme závlahou. A to i v případě vydatných srážek, které často střídají období sucha.

Zelenina je na vodu náročná

Většina zeleniny je náročná na dostatek vody

Co způsobí nedostatek nebo nadbytek vláhy?

Optimální vláhové poměry jsou důležité pro dosažení dobrého a jakostního výnosu zdravé zeleniny. Nedostatek vláhy přináší problémy již po výsevu především u drobnosemenných druhů. Např. mrkev a cibule v sušších podmínkách špatně klíčí, v důsledku toho jsou pak porosty špatně zapojené, v extrémně suchých podmínkách pak nevzejdou výsevy vůbec.

Cibuli chybí vláha

Cibule při nedostatku vláhy tvoří mezerovitý porost

U salátu může vláhový deficit urychlit vybíhání rostlin do květu, ovlivní ale také kvalitu listů, které jsou tužší a více hořké.

Salátům chybí vláha, vybíhají do květu

Nedostatek vody urychlí vybíhání do květu

Naopak např. u rajčete se kratší sušší období na začátku vegetace projeví příznivě, neboť urychlí přechod rostlin do fáze kvetení a zvýší tak výnos rajčete. Nedostatek vody v době kvetení však způsobuje u rajčat opad květů. Nadbytek vody, především ve formě dešťových srážek nebo závlahy postřikem, může vést k silnějšímu napadení zeleniny houbovými chorobami nebo hnilobami.

Kdy zavlažujeme?

Srážkoměr na poli

Srážkoměr

Pokud je půda příliš suchá, zavlažujeme ještě před výsadbou nebo výsevem. Půda však nesmí být přemokřená, aby se dala dobře zpracovat. Pro posouzení, zda je potřebné zavlažovat, je nedocenitelná vlastní pěstitelská zkušenost. Pro sledování vydatnosti srážek nám dobře poslouží srážkoměr.

Existují také zařízení měřící půdní vlhkost (tenzometry, čidla odporová nebo elektromagnetická), ta nám usnadní rozhodování o závlaze.

Kolik vody zelenina potřebuje?

Optimální množství vody a správný termín závlahy ovlivňuje:

  • množství vody v půdě,
  • průběh počasí,
  • druh zeleniny,
  • fyziologická potřeba rostlin v dané fázi růstu a vývoje.

Např. výsevy zavlažujeme jemným postřikem a závlahovou dávkou asi jen 5 mm (tedy množství vody 5 l/m² dodané během jednoho zavlažování).

Výsevní závlahový postřik

Jemný postřik pro výsevy

Porosty v počátečním stadiu vegetace zavlažujeme množstvím vody 10–15 mm (10–15 l/m²) opět jemnými kapkami jako u výsevu, aby nedošlo k poškození mladých rostlin. V pozdějších fázích zavlažujeme dávkami 20–30 mm (20–30 l/m²), neboť malé závlahové dávky vedou k tvorbě mělkého kořenového systému.

Jaký typ závlahy je vhodný?

Závlaha kropicí konví nebo hadicí s postřikovačem je finančně nenáročná, vystačíme s ní na menších zahrádkách.

Také s konví se dá kropit

Na zahrádce si s konví vystačíme

Na větších plochách nám závlahu usnadní závlahový systém, ať už řízený automaticky nebo ručně. Svrchní závlaha (přes list) pomocí postřikovačů je vhodná pro zeleninu vyžadující spíše vlhčí podmínky (např. košťáloviny, salát) nebo zeleninu pěstovanou ve větší hustotě (např. cibule, ředkvička, špenát).

Automatizovaný postřik

Vydatnější automatizovaný postřik

Spodní závlaha dodává vodu na povrch půdy. Tím se omezí rozvoj houbových chorob, neboť se zkracuje doba ovlhčení listů. Jednoduchým typem spodní závlahy je závlaha podmokem. Rostliny vysadíme do brázd, které při závlaze zaplavujeme vodou.

Podmok

Závlaha podmokem

Vyspělejší formou spodní závlahy je závlaha kapková, tvořená systémem perforovaných polyetylénových hadic.

Závlaha kapkami

Kapková závlaha

Vlastnosti vody pro závlahu

Měla by být bez chemické či mikrobiální kontaminace. Vhodná není ani voda příliš tvrdá (přispívá k zasolení půdy a tím k horší využitelnosti živin). V jarním období se má teplota vody pohybovat v rozmezí 10–15 °C, v letních měsících mezi 15–25 °C. Závlaha příliš chladnou vodou vede k teplotnímu šoku a ke zpomalení růstu.

Z jakých zdrojů lze využívat vodu pro závlahu?

Voda z vodovodu má obvykle vhodné fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti. Voda dešťová je měkká a pro závlahu optimální, musíme však zajistit retenční nádrže pro její jímání a uchovávání. Pro menší objem vody mohou posloužit např. sudy. Voda říční je využitelná, pozor však na její nezávadnost. Voda studniční může být problematická pro vyšší tvrdost, jelikož je obvykle studená, je vhodné ji nejprve přečerpat do sudů nebo nádrží. Tím předejdeme chladovému šoku rostlin při závlaze.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 6/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *