Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Výživa rostlin » Jak náročné je připravit půdu pro košťáloviny? Posuďte sami
Jak náročné je připravit půdu pro košťáloviny? Posuďte sami
13. 10. 2020
Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné.
Košťáloviny se pěstují v první trati, tedy na záhonu hnojeném mj. statkovými (organickými) hnojivy. Nárokům na optimální obsah živin v půdě odpovídá hloubka ornice kolem 40 cm a propustná spodina.
Řez správně hnojeným pekingským zelím
Hnojení organickými hnojivy
Předpokladem dobré úrody košťálovin je dostatek humusu, který vzniká humifikací organické hmoty. Za základ hnojení je považován kvalitní uleželý chlévský hnůj nebo komposty v dávce 350–500 kg na 100 m² aplikované 1x za 3–4 roky.
Chlévský hnůj, kompost i zelené hnojení musí být zapraveny do půdy orbou či zarytím, než přijdou mrazy. Zelené hnojení je možno předtím pokosit či poválet.
Dobrým zdrojem humusu je i zelené hnojení vyseté koncem léta. Vhodná je peluška, vikev, hořčice či svazenka. Zelené hnojení působí příznivě i proti vodní a větrné erozi, zastíněním půdy brání výparu vody, potlačuje plevele a při použití bobovitých rostlin (peluška, vikev) obohacuje půdu o dusík.
Vápnění půdy pro košťáloviny
Košťálová zelenina vyžaduje neutrální půdní reakci, tedy 6,6–7,2. Hodnota pH by neměla klesnout pod 6,3, resp. pod 6,0 u kedluben. S půdní reakcí souvisí i výskyt chorob.
- Například hlenka kapustová napadá rostliny při pH 5,7–6,2 a při vyšším pH (v alkalickém prostředí) neklíčí.
Půdy se vápní buď proto, aby měly příznivé pH, nebo aby došlo k otupení kyselé půdní reakce. Vápník je současně do půdy dodáván jako jedna z hlavních živin.
-
-
Okrajová nekróza pekingského zelí; chybí vápník
-
-
Také uvnitř hlávky zelí hnědne z nedostatku vápníku
- Ke zvýšení pH o 1 stupeň je zapotřebí na těžkých půdách 20 kg páleného vápna, na středních 17 a na půdách písčitých 30 kg mletého vápence na 100 m². Při souběžném nedostatku hořčíku v půdě je vhodnější aplikovat dolomitický vápenec.
Košťáloviny snášejí čerstvé vápnění. Je však třeba dbát na to, aby vápenatá hnojiva nepřišla do styku s hnojivy organickými. Proto se aplikují již brzy na podzim předchozího roku. Vápenatá hnojiva je třeba promísit s půdou – zaorat. Pro pěstování zeleniny jsou vhodné zejména uhličitanové formy – například zmíněný mletý nebo dolomitický vápenec.
Hnojení minerálními hnojivy
Košťálová zelenina patří mezi druhy s vysokou nutriční hodnotou. Za vegetace vytváří velký objem nadzemní hmoty. Například červené zelí v množství 5 kg na m² odčerpá z půdy 27 g dusíku, 3,5 g fosforu, 29 g draslík, 12,5 g vápníku, 1,5 g hořčíku a 5,7 g síry, to znamená 79,2 g čistých živin. Tomu by mělo odpovídat množství živin v půdě. Jejich úhrada organickými hnojivy (hnůj, kompost, apod.) většinou nestačí, proto je nutné doplňkové hnojení minerálními (průmyslovými) hnojivy:
Dusík v hnojivu
Dusík výrazně ovlivňuje úrodu košťálovin, ale současně hrozí nebezpečí zvýšeného obsahu nežádoucích nitrátů v zelenině. Proto je třeba přizpůsobit obsah dusíku v půdě rozdílné spotřebě v různých růstových fázích. Největší nároky má rostlina v období maximálního narůstání listové plochy, ale ke konci vegetace by se měl dusík minimalizovat.
- Velmi opatrně je třeba volit dávku dusíku k brokolici, která ze všech košťálovin nejvíce kumuluje nitráty.
- Přehnojení zelí dusíkem zhoršuje průběh kvasného procesu, chutnost i konzistenci kysaného zelí. Snižuje se i skladovatelnost a náchylnost k napadení různými patogeny je větší (hniloby).
- Kedlubny jsou sice na dusík méně náročné, ovšem při jeho nedostatku brzy stárnou a dřevnatí.
Kedluben potřebuje draslík i dusík
Kdo by si chtěl přesně stanovit dávky dusíku pro jednotlivé druhy zeleniny, může vycházet z údajů, které používají profesionální pěstitelé: Na 100 kg sklizených košťálovin je třeba u bílého zelí 357 g; u zelí červeného 540 g; u květáku 400 g, u kapusty hlávkové 300 g; u kapusty růžičková 3000 g; u kedluben 500 g; u brokolice 560 g a pekingského zelí 330 g.
Hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem a sírou
Tyto prvky přispívají nejenom k lepšímu využití dusíku, ale významně ovlivňují i kvalitu výpěstků.
Pro zajištění fosforu se osvědčilo jarní hnojení superfosfátem před výsadbou či před přímým výsevem.
- Používáme-li statková hnojiva, je vhodné fosforečná (i draselná) hnojiva zaorat s chlévským hnojem již na podzim.
U superfosfátů dáváme přednost tomu, který obsahuje síru.
Zelí před sklizní, foto J. Rod
Draslík pozitivně ovlivňuje obsah vitaminu C, snižuje obsah kyseliny šťavelové. Při nedostatku draslíku jsou rostliny méně odolné suchu, nízkým teplotám a houbovým chorobám. Zhoršuje kvalita výpěstků. Například zelí po vykvašení zůstane měkké.
- S ohledem na náročnost košťálovin na síru je vhodné upřednostnit draselná hnojiva se síranovou formou (síran draselný) před formou chloridovou (draselná sůl). Hnojiva aplikujeme před výsadbou.
Při nedostatku fosforu i draslíku či dalších živin je možná volit i kombinovaná hnojiva.
Hořčík se doporučuje aplikovat buď před setím do půdy ve formě kieseritu či hořké soli, nebo nízkoprocentním postřikem.
Nedostatek hořčíku u brukvovitých
Síra je součástí řady minerálních hnojiv (síran amonný, superfosfát jednoduchý, síran draselný, kieserit, hořká sůl). Zkvalitňuje sklizeň a posiluje příznivé účinky košťálovin na lidské zdraví. Například sulforafan v brokolici působí proti rakovině, několik dalších látek obsažených v zelí brání organismus před žaludečními vředy.
Zájemcům o přesný výpočet dávky živiny, resp. hnojiva, nabízíme tabulku s hodnotami pro další výpočty:
Odběr živin 10 kg košťálovin v g:
| Druh zeleniny |
Fosfor |
Draslík |
Vápník |
Hořčík |
Síra |
| Zelí bílé |
5,7 |
35.7 |
28,6 |
5,7 |
11 |
| Zelí červené |
7 |
58,0 |
25 |
3 |
11 |
| Květák |
7 |
40 |
20 |
3 |
6 |
| Kapusta hlávková |
4,8 |
30 |
24,3 |
4,8 |
8 |
| Kapusta růžičková |
40 |
300 |
200 |
15 |
– |
| Kedlubny |
17,5 |
65 |
20 |
3 |
15 |
| Brokolice |
12 |
66 |
43 |
8 |
6 |
| Pekingské zelí |
7 |
33 |
22 |
4 |
7,5 |
Hnojení prvky stopovými
Významnou roli sehrává molybden, jehož nedostatek může u květáku vyvolat až úplné vyslepnutí růžice. Přihnojení se provádí buď postřikem na sadbu před výsadbou (např. roztokem molybdenanu sodného v koncentraci 0,1 %), nebo plošným postřikem pozemku před výsadbou.
- Nedostatek molybdenu v rostlinách může být zapříčiněn také jeho zhoršeným příjmem na kyselých půdách.
List květáku deformovaný nedostatkem molybdenu
U květáku má význam rovněž bór, jehož nedostatek se projevuje hnědnutím růžic, které mají hořkou chuť. Dalším příznakem nedostatku bóru je tvorba korkových pletiv a jejich praskání, na což jsou choulostivé zejména kedlubny a květák. Preventivní ochrana spočívá ve hnojení před setím, v postřiku sadby nebo mimokořenové výživě za vegetace.
Foto J. Rod a D. Auf
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
