Které druhy zeleniny vysadit v létě na sklizené záhony

16. 7. 2019

Co se záhonkem sklizeného hrášku, raných brambor nebo fazolek? Nechat ho ladem, vyset zelené hnojení, nebo tu pěstovat další plodinu?

K zelenině, které v tuzemských podmínkách stačí k vývoji do sklizňové velikosti tři měsíce i méně, patří řada zajímavých druhů: brokolice, pekingské zelí, čínské listové zeleniny, saláty, špenát, ředkvičky a ředkve, roketa, vodnice, kopr… Všechny tyto plodiny mají relativně krátkou vegetační dobu, a tak je lze využít jako tzv. následnou kulturu.

Roketa, čertvá zelenina

Roketa neboli rukola

  • Tři měsíce, které zbývají do prvních mrazíků, jsou však příliš krátké pro potřebnou vegetační dobu paprik, celeru nebo rajčat.

Prodlužující se den v kombinaci s jarním chladem nesvědčí pekingskému zelí ani japonské listové zelenině – reagují tvorbou květů.

Některé druhy zeleniny naopak vyžadují červencové výsevy – do zkracujících se dní. Na podzim se za letní péči odmění výstavními a chutnými výpěstky

Jak letní záhon připravit

Pečlivě odstraníme zbytky po předchozí zelenině.

Nepěstujeme druhy ze skupiny, které jsme ze záhonu před nedávnem sklidili – ředkvičky po ředkvičkách, brokolici po kedlubnech nebo raném zelí.

  • Počítáme s tím, že každá plodina odebere z půdy určité množství živin, ale ne všech. Doplníme je proto podle situace na záhonku. Některá zelenina – například hrášek nebo rané fazolky – zanechají půdu na dusík bohatší, než ji dostaly na začátku pěstování. Dusík je ovšem vázán na kořenových hlízkách a určitou dobu potrvá, než se tyto rozpadnou a dusík se do půdy dostane jako živina pro další plodiny..

Přílišné prokypřování v suchém létě není vždy nezbytně nutné.

Půdu připravíme podle klimatických a vlhkostních podmínek zahrady.

Pozor na škůdce – plzáci nebo dřepčíci mohou přímé letní výsevy zcela zničit. Křehké klíční rostliny jsou pro ně lahůdkou.

Saláty patří k nejoblíbenějším letním zeleninám

Devadesát dní vegetace stačí na vypěstování kterékoli salátové odrůdy. Pozor však na volbu té správné – s ohledem na vybíhání do květu.

Do konce července můžeme vysévat celoroční polní saláty Maršálus a Merkurion, stejně tak i salát ledový Miniko, Medimo, Maximo nebo Ledano. Až do první dekády srpna můžeme vysévat rychle rostoucí odrůdy Deon nebo Major.

Baby leaf

Směs baby leaf

Směsi pro baby saláty jsou koncipovány pro chuť i pro oči. Jsou typickou plodinou prázdných záhonků. sít je můžeme v průběhu celého roku.

Baby leaf není samostatným typem salátu, ale způsobem pěstování. Z hustých výsevů se sklízejí celé rostliny v době, kdy dorostou do velikosti 10–15 cm. Výhodou je krátká vegetační doba – sklízet můžeme 4 týdny po výsevu.

Pro výsev baby leaf salátu můžeme použít všechny zbytky semen salátu, které zůstaly z jarního nebo letního pěstování. Přimícháme trochu semen tmavočervených listových salátů a získáme chutnou a oku lahodící směs.

Směs baby leaf ale nemusí být složena pouze ze salátů. Například s listovou hořčicí Red Giant získáme směs s jemnou hořčičnou příchutí. Přidat lze i zlomek ( asi desetinu) semen hlávkové čekanky, zelené nebo červené, výsledný produkt bude mít příjemnou nahořklou chuť. Do baby leaf se hodí i roketa (rukola), rychle rostoucí mangoldy nebo kozlíček.

Roketa, rukola (Eruca sativa)

Rostlina s výrazně aromatickými listy z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) má krátkou vegetační dobu, rostlinky sbíráme za 4–5 týdnů, když dosáhnou velikosti 10–15 cm. Můžeme sbírat nejstarší listy odlamováním, nebo celé rostliny seřezáním. Pokud se podaří seřezat rostlinu tak, aby zůstalo zachované srdíčko, můžeme očekávat za 2–3 týdny druhý sběr. Listy rokety jsou hrubší než řeřichové, hodí se do salátů nebo na rychlou tepelnou úpravu.

  • Odrůda rukoly Roket má uplatnění jako řeřicha. Wild Rocket (Diplotaxis tenuifolia) s tmavě zelenými zoubkovanými listy je výrazně aromatická a vhodná na pěstování v truhlících i na záhoně.

Brukve řepáky vodnice

Bulvičky nejčastěji nazývané jedním slovem vodnice, mají bílou dužninou a velmi jemnou chuť, která se dá přirovnat k nepálivé ředkvičce nebo kedlubně. Vodnice má krátkou vegetační dobu, sklízí se 35 až 70 dní po výsevu a je možné vysévat ji po celé léto.

  • Vodnice není náročná na půdu nebo živiny a dobře se ji daří i v chladnějších oblastech. Vyžadují však častou závlahu, sluníčko a především dobře propracovanou půdu.

Tokyo Cross F1 je raná hybridní vodnice s dobrou odolností k vybíhání. Bulvičky jsou bílé, středně velké, kulaté, jemné a velice chutné. Dozrávají rychle, v průběhu 35–40 dní. Tato mini zelenina je vhodná pro konec léta nebo začátek podzimu.

 

Ředkve vyséváme v půlce léta

Ředkve typu Daikon jsou typickou následnou plodinou. V podmínkách dlouhého dne nevytváří bulvy, ale přímo vybíhá do květu. Proto se musí vysévat až ve druhé polovině července, nejlépe do hnízd po 2–3 semenech do sponu 40 x 40 cm. Po vzejití vyjednotíme na 1 rostlinu.

Protože tvoří dlouhé bulvy, musí být půda před výsevem řádně prokypřena a připravena. Optimální je i pěstování na hrůbcích. Během vegetace vyžaduje pravidelnou závlahu.

  • Velkým problémem na ředkvích jsou květilky. Jejich larvy tvoří chodbičky v hlavách kořenů a tímto je znehodnocují. Rostlina se napadení květilkou brání a tvoří hořčiny, jinak sladká dužnina kořene se tím stává téměř nepoživatelnou. Zachytit nálet květilky v letních měsících je prakticky nemožné. Z tohoto důvodu je doporučujeme pěstovat pod netkanou textilií, ta mechanicky zabrání muškám květilek v nakladení vajíček na kořenové krčky ředkví.

Ředkve sklízíme v říjnu a listopadu před příchodem silnějších mrazů. Jsou vhodná pro přímý konzum i skladování ve sklepech při teplotě 2–7 °C.

Odrůda Japana F1 má kořeny (bulvy) bílé, dlouhé a válcovité se špičatým až tupě špičatým zakončením. Netrpí houbovatěním. Dorůstají do délky 35 cm, v dobrých půdních podmínkách a na hrůbcích mohou být i podstatně delší. Vegetační doby je 80–90 dní.

Jarola F1 je odrůda bílé ředkve vhodná pro celoroční pěstování. Je extrémně odolná k předčasnému vybíhání. Kořeny jsou protáhlého tvaru, dlouhé 25–30 cm. Intenzivně roste, vyžaduje dostatečnou závlahu a lehké půdy.

Pekingské zelí

Pěstujeme rovněž převážně pro podzimní sklizeň s doporučeným výsevem kolem 15. července. Můžeme vysévat přímo nebo předpěstovat sadbu. Pro pěstování pekingského zelí jsou nejvýhodnější humózní půdy s dobrou vodní kapacitou a pH 6–6,5. Vzhledem ke krátké vegetační době vyžaduje dobrou zásobu přístupných živin v půdě.

Pekingské zelí

Pekingské zelí

Parkin F1 je polopozdní výnosný hybrid pro rychlení a polní pěstování, výborně skladovatelný. Pevná, krátká, soudečkovitá hlávka je dobře uzavřená, s velmi dobrou vnitřní strukturou. Hmotnost hlávek je cca 1,5–2,5 kg. Parkin F1 vyniká velmi vysokou tolerancí vůči listovým chorobám včetně alternariové skvrnitosti listů. Lze sklízet již za 60 dnů po výsevu.

Foto Semo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

6. 12. 2019

Různé trvalky snadno rozmnožíme kořenovými řízky

Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.

zobrazit další rady a tipy