Odrůdy brambor s barevnou dužninou
14. 11. 2025Zahrádkáři, kteří hledají originální odrůdu brambor, zbystřete! Brambory už dávno nemusí být jen žluté.
Barevné brambory zpestří zahradu i jídelníček. Jak se pěstují a skladují, které odrůdy můžete vyzkoušet a jak je nejlépe připravit v kuchyni.
Brambory s barevnou slupkou jsou nejen hezké, ale díky jejich barvivům přítomným v dužnině jsou také velmi výživné. A to nejsou jediné důvody pro jejich pěstování. Asi každý se rád pochlubí svým jedinečným výpěstkem a dnešní moderní odrůdy nabízejí pěstitelům nespočet možností při plánování své zahrádky takřka na každou sezónu. Přidání často zajímavých rostlin či plodin je ve výsledku i způsob, jak nejen zavést do kuchyně nové potraviny, ale také těžit z řady zdravotních výhod domácího jídla. Jedna taková plodina může rozjasnit váš talíř a zpestřit vaši zahradu. Tušíte správně, mám na mysli právě barevné brambory. Není to žádná chemie, ale antokyany, tedy přírodní barviva obsažená v hlízách. Dokonce se tyto pigmenty z nich i cíleně získávají a poté slouží jako přírodní barviva do potravin.
Brambory známe především se žlutou či červenou slupkou, ale i dužnina může mít odstíny fialové, červené či bílé v různém zastoupení. Právě zastoupení barviv a tím i prospěšných antioxidantů je u jednotlivých odrůd rozdílné. Hlízy brambor, které s oblibou konzumujeme v různé podobě, má v hledáčku či znovu objevuje stále více konzumentů, například i těch, kteří hledají přirozeně bezlepkové potraviny. Zdravotní účinky těchto speciálních odrůd vyplývají především ze zvýšeného obsahu antioxidantů. K hlavním antioxidantům v hlízách brambor patří polyfenoly, kyselina askorbová, karotenoidy (žlutá barviva klasických konzumních brambor) a u barevných odrůd ještě navíc antokyany, zodpovědné za modrofialové, purpurové až modročerné zbarvení dužniny. U červených odrůd pak najdeme také glykosidy pelargonidinu či peonidinu.
Dobrou zprávou pro zahrádkáře či větší pěstitele jistě je, že pěstování barevných brambor se v zásadě neodlišuje od pěstování běžných konzumních odrůd. Alespoň ne tak zásadně jako u jiných delikátních konzumních odrůd, jako jsou například Keřkovské rohlíčky. Na případné slabiny či specifické požadavky je však třeba se při pěstování zaměřit. Z našich zkušeností víme, že i mezi jednotlivými barevnými odrůdami jsou rozdíly například v náchylnosti k plísni bramboru, obecné strupovitosti, v délce vegetace nebo stolní hodnotě. Na druhou stranu je třeba říci, že dostupnost a nabídka barevných odrůd je stále omezená. Na České zemědělské univerzitě v Praze se vědeckému týmu prof. Ing. Karla Hamouze, CSc., podařilo shromáždit zajímavou sbírku více než šestnácti fialových a červených odrůd a podrobit je srovnání. Reálně dostupný počet barevných odrůd je však pro běžného konzumenta či pěstitele daleko menší.
Ze zahraničních barevných konzumních odrůd, které se u nás objevují především v nabídce obchodních řetězců, lze uvést Blue Star a Violet, případně podobně pojmenované odrůdy jako Violet Queen či Vitelotte. V minulých letech se na trhu objevovaly především v čase před Mikulášem, kdy místo uhlí bylo možno dětem nadělit „čertovské“ brambory, či hlavně před Vánoci pro přípravu barevného bramborového salátu.
V krátkosti si nyní představíme odrůdu Blue Star. Ta se vyznačuje modro-karmínově mramorovanou dužninou a šedomodrou slupkou. Po uvaření je dužnina středně pevná, s jemnou neutrální chutí a podtóny muškátového ořechu. Jde o varný typ B. Barva dužniny poté také mírně zesvětlá. Z pěstitelských vlastností vyniká dobrým výnosem pravidelných oválných hlíz. Nejlepších výsledků dosáhneme na úrodných a lehkých typech půd. Vyhneme se však pozemkům, které jsou typické výskytem obecné strupovitosti. Z hlediska plísně bramboru na nati ji lze hodnotit jako středně náchylnou, v případě napadení hlíz jako odolnou. Z dalších chorob je třeba upozornit i na stříbřitost slupky. Se sklizní bychom proto u této odrůdy neměli otálet, neboť s pozdějším termínem se riziko výskytu zvyšuje.
Blue Star má také krátkou dormanci hlíz, a proto je uchováváme v chladírně, abychom zabránili fyziologickému stárnutí a dehydrataci. Její pěstování na velkých plochách není omezeno díky dobré snášenlivosti s metribuzinem, obsaženým například v herbicidu Sencor Liquid, příznivé reakci na řízenou závlahu a možnosti mechanizované sklizně. Hlízy jsou odolné proti otlakům, pokud nenastanou extrémní podmínky. Při skladování udržujeme pokud možno stálou teplotu kolem 5 °C. Kolísání skladovací teploty v kombinaci s kondenzací může vést k časnému klíčení hlíz.
Tento strohý výčet však můžeme rozšířit i o zástupce českých odrůd. České šlechtění ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě dalo vzniknout již dvěma fialovým odrůdám – Valfi a Val Blue. Na internetových stránkách Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě lze o těchto odrůdách získat další podrobné informace.
Po sklizni hlíz navazuje skladování či jejich přímá kuchyňská úprava, neboť tyto barevné odrůdy se vesměs nevyznačují dlouhodobou stálostí (dormancí) a krátce po sklizni bez zajištění vhodných skladovacích podmínek brzy klíčí. Některé původní genotypy nám klíčily takřka okamžitě již v hrůbcích a docházelo i k tvorbě dalších nových hlíz druhé generace. Často tak můžeme sklidit hlízy s velmi rozdílnou kvalitou, což je pro širší pěstitelskou, a hlavně zpracovatelskou základnu významnou překážkou. Během skladování je proto třeba věnovat velkou pozornost zajištění ideálních podmínek. Navíc při skladování těchto hlíz v chladnějších podmínkách kolem 4–5 °C se obsah antokyanů ještě zvyšuje.
Podobně jako u běžných odrůd lze i u barevných nalézt odrůdy salátové či moučnaté. To pak určuje i výsledný kulinářský zážitek z jednotlivých odrůd. Abychom zabránili ztrátám barviv, je žádoucí minimalizovat jejich vyplavení do vody při vaření a zvážit recepty založené na pečení či smažení, při kterých se ztráty těchto cenných látek minimalizují. Vedle antioxidantů jsou brambory, a barevné nevyjímaje, významným zdrojem draslíku a vitaminů B6 a C. Barevné brambory tak nejsou jen kuriozitou, která dokáže překvapit na talíři. Pro zahrádkáře představují zajímavou možnost, jak rozšířit sortiment pěstovaných odrůd, a pro kuchyni zase příležitost vyzkoušet něco, co se od klasických žlutých brambor na první pohled výrazně liší.
Foto autor
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku z časopisu Zahrádkář.
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.