Varné typy brambor: áčka do salátů nebo na loupačku, béčka jako příloha k řízkům a céčka do těst a kaší.
Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly pěstovány už před 5 000 lety. V Evropě se začaly pozvolna rozšiřovat až v 16. a 17. století, původně jako okrasné rostliny. Až později lidé zjistili, že hlízy jsou poživatelné. Dnes si bez brambor náš jídelníček nedokážeme představit. Více prozrazuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Brambory obsahují vitamín C, draslík a mnoho dalšího, co tělo potřebuje. Vzhledem k tomu, že brambory jíme nebo zpracováváme obyčejně vařené, měli bychom vědět, jaké budou po uvaření. Proto je šlechtitelé a hodnotitelé dělí do tří základních skupin:
A – zůstanou po uvaření pevné, lojovité, hodí se na výrobu salátů, tam, kde brambora má zůstat pevná. Obyčejně je vaříme ve slupce.
Keřkovské rohlíčky, historická česká rarita, brambora ideální pro přípravu salátu
B – uvařené jsou pevné, ale ne lojovité. Hodí se na vaření oloupaných, jako příloha. Nemáme-li na salát áčka, můžeme použít béčka. Doporučil bych vařit je ve slupce, ve vodě osolené alespoň dvěma lžícemi soli na litr vody. Solný roztok z nich vytáhne vodu, budou pevnější. A hlídáme, abychom je nepřevařili. Brambory béčkové můžeme zpracovávat i na pyré, do těst, syrové i vařené. Hodí se do bramborového guláše, bramboračky, kulajdy, do zelňačky. Uvařené se trochu omílají, ztrácejí pevné hrany, ale tím přispívají k hustotě polévky či omáčky.
C – brambory rozvařivé. Dobře se využijí do bramborových výrobků z vařených brambor, na pyré. Ač se to zdá divné, používají se na výrobu hranolků, smažených plátků. V omáčkách a polévkách zahušťují, rozvářejí se. V kyselém prostředí (kulajda dělaná nakyselo, zelňačka) zůstávají pevnější.
Vedle vyhraněných odrůd se objevují takové, které jsou na přechodu základních skupin. AB, BA, BC, CB.
Pokud jde o uskladnění brambor, ideální je teplota těsně nad 0° C, vysoká vzdušná vlhkost, podobné prostředí, jaké vyhovuje jablkům. Zakoupené či nakopané brambory přebereme, vytřídíme mechanicky poškozené, ale třeba i rozpraskané brambory.
Ideální teplota pro uskladnění brambor je těsně nad 0° C
Necháme je ve tmě, v teplotách okolo 10–15 °C dva týdny zahojit, vydýchat, a pak je uložíme. Vhodné jsou přepravky na cca 15–20 kg. První bereme poškozené, ostatní necháme na pozdější dobu. Pokud nemáme vhodné podmínky, raději nakupujeme menší množství, uchováváme je ve spíži, na balkoně, v lodžii. Skvělým pomocníkem jsou speciální pytle na uskladnění brambor, ve kterých je proti klíčení i ve vyšších teplotách ochrání kmínová silice.
Více zahrádkářských tipů najdete na Zahrádkářské tipy
Foto Ivan Dvořák, Shutterstock
Přestože dnešní domácnosti počítají s místem pro uskladněné brambory méně než dřív, stále je dost těch, které okopaninu na zimu ukládají.
Jednotlivé odrůdy brambor mají v době výsadby úplně jasno v tom, kolik mohou nasadit hlíz. Přečtěte si příklady výpočtů a co je také ovlivní.
Pěkné brambory ze zahrady lze uchovat až do jara. Potřebujeme k tomu sklep, zdravé, neporaněné a suché hlízy a také postup, při kterém brambory na skladování připravíme.
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování vodou náročných zahradních rostlin. Nedostatek vody vede u rostlin k jejich vadnutí a tím omezení růstu, kvetení i výnosu. Spotřeba roční dodatečné závlahy při normálním průběhu vegetace se odhaduje na 300 až 500 l vody na m².
