Zelí: nároky na půdu, vláhu, teplo, živiny. Pěstování, odrůdy

3. 11. 2019

Bílé a červené hlávkové zelí se liší obsahem barevných antokyanů, což je i příčina výrazné barevné rozdílnosti pokrmů se zelím.

Zelí rozlišujeme i podle tvarového typu, obvyklejší jsou hlávky kulovité nebo ploše kulovité, vhodné pro skladování a klasické zpracování a nakládání. Vedle toho bylo vyšlechtěno zelí špičaté, které je vhodné i pro přípravu čerstvých salátů.

Zelí je velmi cenným zdrojem vitaminů (hlavně C a B), vlákniny a minerálií. Kromě toho přispívá k ochraně trávicího ústrojí, obsahuje glukosinoláty s antioxidačními účinky.

Porost zelí

Perfektně udržovaný porost zelí

Zelí potřebuje hnůj

Zelí můžeme pěstovat jak v teplých oblastech Polabí, Jižní Moravy, ale dobře se mu daří i ve vyšších polohách, například Vysočiny. Snáší dobře i teploty pár stupňů nad bodem mrazu, jeho růstové optimum je kolem 18 °C.

Půda však musí být dostatečně úrodná, se zásobou humusu a organických látek, hlubší. Důležité je správné pH, které by se mělo pohybovat v rozmezí 6,8–7,2, v kyselejším prostředí hrozí riziko nebezpečné nádorovitosti košťálovin.

Vody potřebuje zelí dostatek, a to nejen v půdě, ale i ve formě vyšší vzdušné vlhkosti – proto jsou pro tuto košťálovinu vhodnější spíše méně teplé polohy s vyšším výskytem srážek. Ty ale v poslední době spíše chybí v celé republice, takže doplňková závlaha je nezbytná. Za vegetaci bychom měli doplnit okolo 250 mm, tedy zhruba 10 důkladných závlahových dávek, samozřejmě v závislosti na počasí. Půda by měla být provlhčena do hloubky 20–30 cm.

Hnojení je předpokladem dobré úrody. Zelí potřebuje chlévský hnůj (okolo 4 až 5 kg/m²), případně dobrý kompost, u kterého ještě mírně zvýšíme dávku. K němu při podzimním hnojení přidáme superfosfát a síran draselný. Síranová forma je pro brukvovité zeleniny nepostradatelná, protože pro tvorbu řady typických obsahových látek síru právě využívají.

Dávka dusíku závisí na délce a předpokládaném výnosu kultury, u raného postačí 10 g, u kruhárenského zelí až 20 g čistého dusíku na m².

Samotným hnojem v dávce 5 kg/m² dodáme zhruba ¾ této potřeby, zbytek dusíku rozdělíme na přihnojení tři týdny před výsadbou a ve fázi 9 pravých listů. Pro hnojení dusíkem je vynikající dusíkaté vápno, případně ledek vápenatý nebo močovina.

  • V případě, že nemáme zdroj organického hnojiva, lze alespoň doplnit zásobu organické hmoty alternativními sušenými hnojivy, které jsou na trhu k dispozici (Agormin, Agroferm aj.).
  • Vápnění je v půdách, které nemají samy o sobě vápenaté podloží, naprostým pravidlem. Postačí rozhodit před podzimní zaorávkou okolo 100 g/m².
Prasklá hlávka rané odrůdy zelí

Praskání hlávek je časté při opožděné sklizni raných odrůd

Pěstování

Zelí pro zahrádky je lépe pěstovat ze sadby, i když pozdní zelí můžeme zakládat z přímého výsevu. Sadba zajistí větší výnos a také má menší požadavky na údržbu bezplevelného stavu. Na druhé straně potřebuje více zalévat.

Pro předpěstování sejeme od konce února a v březnu ve skleníku do sadbovačů (3–4 cm) nebo hrnků. Osivo klíčí při 20–22 °C, dále pak rostliny dopěstujeme při teplotě 16 až 20 °C za 6 až 8 týdnů. Nesmíme vynechat přibližně týdenní chladové období po vzejití – jakmile narostou oba děložní lístky, snížíme teplotu na 10–12 °C než se objeví první pravý lístek, kdy znovu teplotu zvedneme. Bez tohoto opatření bývají sazenice vytáhlé a nedávají kvalitní hlávky. Pozor však na nízké teploty ve fázi 3 a více pravých listů, protože by mohlo dojít k jarovizaci rostlin, které pak namísto tvorby hlávek vykvétají. Při úspěšném předpěstování získáme sazenice, které mají rovný, krátký a pevný stonek a 5 až 7 pravých listů.

  • Sadbu sázíme podle charakteru odrůdy. Rané zelí do sponu 30 x 40 cm, to nejpozdnější pro sklizeň v říjnu až na vzdálenost 50 x 50 cm.
  • Při nedostatku vody v době výsadby použijeme techniku „na vodu“ a pak ještě důkladně zalejeme.
  • Protože sadbu zelí mají velmi rádi zajíci i různý hmyz, nejlepší formou ochrany je bezprostřední překrytí průsvitnou netkanou textilií (gramáž 17 g/m²) hned po výsadbě. Kryt v průběhu růstu postupně uvolňujeme, ale může na rostlinách zůstat až do doby uzavírání hlávek. Zbavíme se tak nejen nepříjemných požerků od housenek bělásků, dírkovitosti listů od dřepčíků a blýskáčků, ale také záludných požerků housenek mer a osenic, které jsou skryty uvnitř hlávek. Proti většině z nich je také na trhu biologická ochrana založená na prospěšné bakterii Bacillus thuringiensis, ovšem s dřepčíky je značný problém. Jejich populace se nesnadno likvidují díky jejich rychlosti.
  • Od výsadby udržujeme plevele v uctivém odstupu a občas povrchově prokypříme, dokud se porost nezapojí.
  • V době před uzavíráním hlávek můžeme dodat ještě hnojivo, nejlépe ve formě kombinované formy NPK. Po jeho aplikaci by měly následovat důkladné srážky, případně závlaha.
Přihnojení před uzavřením hláývky

Zelí přihnojíme před uzavíráním hlávek

Sklizeň a uchování

Hlávkové zelí sklízíme za 3 až 5 měsíců, podle charakteru odrůdy, když má pevné vyvinuté hlávky. Odřezáváme je těsně u země a zbavíme volných obalových listů, necháváme ale ty vnější obaly, které pevně na hlávce drží, protože jí slouží jako ochrana. Pro skladování zelí je důležité včasné zchlazení. Teploty pro skladování jsou 0–1 °C při vysoké vzdušné vlhkosti. Takto může zelí vydržet řadu měsíců. Je nutná pravidelná kontrola výskytu bakterióz a houbových chorob. Proto ukládáme pouze bezvadné hlávky bez stop po napadení, postižené by totiž mohly rozšiřovat chorobu při skladování ve sklepě nebo jiném vhodném prostoru. Uložení hlávek je nejlepší v bednách, aby nebyly příliš v kontaktu s ničím, co by mohlo podporovat rozvoj chorob, takto může mezi nimi volně proudit vzduch.

Odrůdy

Na trhu jsou desítky, spíše stovky různých odrůd, které nabízejí české a zahraniční firmy. Tuzemská šíře odrůd je dostatečná, abychom mohli volit odrůdy připravené na naše klimatické podmínky. Starší odrůdy mají obvykle menší výnosovou úroveň, na druhé straně bývají odolnější k výkyvům počasí oproti novinkám. Ty jsou často zaměřeny na lepší výnos, ranost nebo odolnost k patogenům.

Zelí odrůdy Trvalo

Odrůda Trvalo

Rané odrůdy zelí

Dita – velmi raná odrůda jarního zelí, i pro pěstování pod fólií. Hlávky kulovité, okolo 1 kg, k přímému konzumu. Sklizeň od druhé dekády června. Vegetace okolo 70 dnů.
Korino – poloraná hybridní odrůda pro letní sklizně. Hlávky jsou střední, kulovité, na řezu žlutavé. Dobrá odolnost k praskání hlávek.
Lena – hybrid pro sklizně v létě z přímého výsevu. Hlávky 2–2,5 kg, odolné k praskání. Ze 100 m² lze sklidit 750 kg zelí.
Megaton – polorané hybridní zelí odolné fusáriu. Má velké hlávky s krátkým košťálem. Výnosná odrůda, vodná i pro krouhání. Na 10 m² sázíme 30 rostlin.
Torpedo – hybridní odrůda pro sklizně v srpnu, v září a z červnových výsevů pro sklizeň do listopadu. Je odolná proti nádorovitosti. Hlavně pro přímý konzum a jen krátkodobé skladování do 30 dnů.
Unikát – polorané menší hybridní zelí k přímému konzumu. Hlávky jsou kulaté, pevné. Pro sklizeň od poloviny července.
Zeus – hybridní odrůda poloraného zelí, pro letní sklizeň. Hmotnost hlávky je asi 2 kg.
Zora – velmi raná odrůda, pro pěstování pod fólií a nejranější polní pěstování. Určená pro přímý konzum. Vyžaduje závlahu. Sklízí se od poloviny června. Hlávky mají do 1 kg. Vegetační doba od výsadby je 62–67 dnů.

Pozdní odrůdy zelí

Avak – hybridní polopozdní zelí pro krouhání, případně krátkodobé skladování. Hmotnost hlávky je asi 4 kg. Hlávky nepraskají ani při delším ponechání na záhonech. Vegetační doba od výsadby je 120 dnů.
Holt – pozdní, dobře skladovatelné zelí s menší, kulovitou až mírně zploštělou, pevnou hlávkou o hmotnosti 2–3 kg. Dosahuje výnos 650–750 kg ze 100 m². Má dlouhou vegetační dobu (150 dnů) a dobrou skladovatelnost.

Zelí Holt

Odrůda zelí Holt

Libreto – pozdní hybridní odrůda ke skladování. Hlávky jsou kulaté až opakvejčité do hmotnosti 3 kg. Vegetační doba od výsadby je 130–140 dní. Vhodný pěstební spon je 50×60 cm. Výborná skladovatelnost.
Midor – hybridní polopozdní zelí, ke krouhání i pro přímý konzum. Hlávky dosahují 5 kg. Vegetační doba od výsadby je 110–115 dnů.
Pourovo červené – přizpůsobivá odrůda pro podzimní sklizeň. Hlávka je velká 3 kg i více, dobře uzavřená.

Pourovo polopozdní – tradiční ověřená odrůda výborná pro krouhání. Kulovité hlávky dosahují 5 až 10 kg. Sklizeň od září do poloviny října.

Odrůda Pourovo polopozdní

Pourovo polopozdní

Pourovo pozdní – velké, kulovité, tmavě zelené hlávky s fialovým nádechem. Další osvědčená pozdní odrůda zelí. Lze sklidit až 1000 kg ze 100 m².
Ritmo – polopozdní hybridní bílé zelí k podzimní sklizni. Pro kruhárenské zpracování, i k přímé spotřebě. Hlávka je velká, okrouhlá, rostliny odolávají vyvracení košťálu i praskání hlávek.
Roxy – pozdní odrůda hybridního červeného zelí s dobou vegetace 160 dnů. Hlávky o hmotnosti 1–3,5 kg jsou oválného tvaru. Pro přímý konzum, čerstvé saláty i uskladnění.

Špičaté zelí

Kalibos – středně raná odrůda červeného špičatého zelí. Vegetační doba od výsevu je 135–150 dní, při výsadbě 105–120 dní. Odrůda je vhodná pro přípravu čerstvých salátů.

Špičaté zelí

Špičaté zelí Kalibos

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Mám dotaz. Kdy se provádí sběr raného zelí? Děkuji. Voldřich

Je to dáno odrůdou, nárůstem hlávek úrovní péče. Stejná odrůda bez zálivky, kvalitního základu ve hnojení a další péče doroste ke sklizni za delší čas, než ta, o kterou se staráte jak doporučuje metodika. Neexistuje paušální odpověď. Některé odrůdy z raných se sklízejí už po polovině června, jiné v červenci. Což opisuji z článku výše uvedeného.
Takže, když kupujete sazenice, chtějte znát odrůdu, ať si můžete dohledat za jak dlouho je dobré jí sklízet.
No a pokud se ptáte kdy a máte na mysli třeba tu správnou hodinu, pak sklízejte ráno, dokud je ještě chladněji, je rosa.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 11. 2022

Čím sypat kluzké a zledovatělé chodníky v zahradách?

Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x