Fazole mají domovinu v Jižní Americe, do Evropy je přivezli Španělé v 16. století. Pěstování fazolí se poměrně rychle rozšířilo a o sto let později se v kuchyních vařily lusky i suché plody.
Fazole s kysaným zelím
Fazolím se také říkalo ledvinky podle jejich tvaru.
Přes noc namočené fazole uvaříme do měkka.
Slaninu nakrájíme na kostičky a opražíme na pánvi. Kousky slaniny dáme stranou, na vypečeném tuku osmažíme cibuli, zaprášíme moukou a uděláme světlou jíšku. Podlijeme vývarem z fazolí nebo vodou, rozmícháme a přidáme pokrájené zelí, chvíli dusíme. Dochutíme pepřem, bylinkami a cukrem, podle chuti.
Vmícháme fazole a podáváme s pečivem jako samostatný pokrm nebo jako přílohu k masům.
Bylinka se dobře hodí k ochucení luštěnin. Přidává se také do směsi provensálského koření. Má výraznou chuť, obsahuje vonné silice, ty příznivě působí ve střevech a zmírňují nadýmání.
Saturejka
Hodí se i na
Na pěstování je saturejka nenáročná rostlina, můžeme ji snadno pěstovat i v truhlíku na balkoně.
Fazole s jablky
Namočené fazole uvaříme doměkka. Slijeme a vývar necháme na další použití. Nakrájenou cibuli osmahneme na másle, přidáme na kostičky nakrájená jablka a chvíli s cibulí podusíme. Přidáme tlučený hřebíček, skořici, osolíme a zaprášíme moukou. Podlijeme šálkem vývaru z fazolí. Povaříme a přidáme uvařené fazole. Dochutíme. Podáváme k uzeným a pečeným masům.
Foto autorka
Zdroj Zahrádkář 11/2013
Cizrna beraní neboli římský hrách pochází patrně z oblasti jihovýchodního Turecka. Nejvíce se pěstuje v Indii. Vedle hrachu a fazolu je nejrozšířenější luštěninou.
Fazoly pěstované v zahradě mohou překvapit rozmanitým využitím v kuchyni, ať už ty čerstvé, konzervované nebo uchované jako suché fazole.
Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Kysané zelí sice tepelnou úpravou ztrácí část vitaminů, ale protože jídla z něj jsou tak skvělá, občas nakládané zelí uvaříme nebo zapečeme.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
