Některá zelenina, např. brokolice, pastinák, pór a další, může být díky své mrazuvzdornosti, ponechána na venkovním stanovišti až do prosince.
Ani příchod zimy tedy nemusí nutně znamenat konec sklizně zeleniny z venkovních záhonů. I v tuto dobu si můžeme zajistit čerstvou zeleninu z vlastní zahrady pro adventní a vánoční kuchyni.
Během zimy sklízíme kapustu růžičkovou a kapustu kadeřavou. Pokud není půda zmrzlá, sklízíme také kořeny petržele, pastináku a černého kořene, které obvykle bez problémů na venkovním záhoně přezimují. Sklízet můžeme také např. kapustu hlávkovou, brokolici, čekanku hlávkovou a pór.
Hlávková kapusta v mrazivém počasí
Abychom mohli sklízet kapusty hlávkové od začátku prosince až do poloviny května následujícího roku, vyséváme osivo ve druhé polovině dubna. Dopěstovanou sadbu pak vysazujeme koncem května až začátkem června do sponu 40–50 x 50–60 cm.
Ke konci roku můžeme sklízet brokolici, kterou jsme vyseli během dubna až května a následně vysadili během června do sponu 50–60 x 50–60 cm. Po sklizni hlavní růžice, v srpnu až září, dále sklízíme následně postranní růžice až do zámrazu.
Brokolice pod sněhem
Pro sklizeň terminálních růžic vyséváme brokolici až v červnu a vysazujeme během července. Následně sklízíme hlavní růžice od října až do prosince.
Typ Zuckerhut, který vytváří zelené protáhlé hlávky, je vhodný pro podzimní sklizeň, protože je odolnější k nízkým teplotám.
Pro předpěstování sadby osivo vyséváme začátkem července a výsadba následně probíhá v srpnu do sponu 30 x 40–50 cm.
Sklízí se od konce října až do poloviny prosince. Hlávky sice snášejí pokles teploty až k –5 °C, je však vhodnější porosty preventivně ochránit před mrazem zakrytím netkanou textilií.
Vyséváme během dubna a dopěstovanou sadbu vysazuje ve druhé polovině června. Dostatečně vyvinuté sazenice, asi 5 mm v průměru, se vysazují do brázd hlubokých 10–15 cm do sponu 8–10 x 50–60 cm. V brázdě lze pór během narůstání přihrnovat, díky čemuž docílíme delší vybělené konzumní části.
V mírných zimách lze pór průběžně sklízet až do dubna. Při opožděné sklizni ale rostliny vybíhají do květu.
Pór je vděčnou zeleninou pro zimní sklizeň
Semínka černého kořene vyséváme brzy na jaře, v březnu nebo dle podmínek, do hloubky 2–3 cm do řádků vzdálených od sebe 30–45 cm. Vzdálenost v řádku by měla být 8–10 cm.
Kořeny se sklízejí od podzimu až do jara, pokud ale není půda zamrzlá. Posklizňové zbytky kořenů mají dobrou regenerační schopnost a mohou výrazně zaplevelit záhon.
Čerstvě sklizený černý kořen
Pěstujeme obdobně jako černý kořen z výsevů časně na jaře. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30–50 cm. V řádku se porosty jednotí na vzdálenost 6–10 cm ve fázi 3–4 pravých listů. Hloubka výsevu činí 2–3 cm.
Kořeny se sklízejí na přelomu října až listopadu, pokud není půda zmrzlá. Jinak sklízíme i během zimy, případně ponecháme sklizeň na jarní období.
Foto autor
Nejen zelí, i růžičková kapusta je brána za cenný zdroj živin pro náš imunitní systém, který přes zimu strádá nedostatkem čerstvé zeleniny.
Brokolice pochází z východního Středomoří; pěstovali ji už staří Římané. Tehdejší odrůdy brokolice popsali v prvním století našeho věku.
Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.
Zelenina z volné půdy může být k dispozici po celou zimu. Nejčastěji to je kapusta růžičková a kapusta kadeřavá.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
