Zelenina z volné půdy může být k dispozici po celou zimu. Nejčastěji to je kapusta růžičková a kapusta kadeřavá.
U kadeřávku – kapusty kadeřavé, můžeme po celou zimu řezat listy a pokud po jejich sklizení necháme na záhoně košťály, ty ještě jednou na jaře obrostou a můžeme z nich ještě sklidit prorůstající postranní výhony, podobné růžičkové kapustě.
V půdě na záhoně vydrží nejlépe zimní pór a černý kořen.
Polníček a špenát poskytují při mírné zimě bohatou sklizeň lístků.
Během nepříjemné mrazivé zimy je chráníme a zakrýváme.
Menší zásobu na mrazivé období si snadno založíme ve sklepě.
Kozlíček polníček v zimě; foto Shutterstock
Zejména kozlíček polníček je znám svou celoroční dostupností. Používá se podobně jako hlávkový salát. Křehké zelené listy dobře odolávají mrazu. Pro takto pozdní sklizeň je vhodné ho vysít koncem léta nebo na podzim. Jarním výsevem si zase zajistíme letní sklizeň. Pamatujeme však na to, že polníček je krátkověkou plodinou. Je lepší ho sklidit co nejdřív.
Polníčku svědčí slunečný záhon s propustnou půdou, organicky vyhnojený.
Polníček obsahuje množství vitaminu C, také vitaminů A a E a betakarotenu. Z minerálních látek je zastoupeno železo, vápník, hořčík, draslík, kyselina listová.
Rostliny během zimy snadno vyryjeme, když pokryjeme půdu vyšší vrstvou listí tak, aby půda nepromrzla. Při holomrazech kryjeme záhon chvojím nebo perforovanou fólií a fóliovým tunelem. Tato opatření chrání zeleninu před zapadáním sněhem, umožní sklizeň i v době, kdy je okolo nasněženo ve vyšší vrstvě.
Zdroj časopis Zahrádkář
V mírných zimách mohou zahrady v nižších polohách závidět zahradám v horách sněhovou pokrývku. Sníh je cenným přírodním materiálem.
Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme.
Černá ředkev vydrží v půdě po celou dobu zimy pod silnou vrstvou listí. Celer bulvový naopak patří k zeleninám, které nemá mráz nikdy zasáhnout.
K pěstování raných jarních zelenin zpravidla využíváme rychlení ve skleníku, fóliovníku nebo pařeniště. Pokud takové vybavení nemáme, můžeme pěstovat ozimé odrůdy.
S řezem u růží začínáme v termínu, kdy začínají rašit, tedy v březnu nebo dubnu. Řezem ovlivníme velikost květů: Při hlubším řezu naroste sice méně, ale o to silnějších výhonů s menším počtem větších květů.
