
Kolik živin potřebují různé zeleniny, čím půdu přihnojit
15. 10. 2021Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.
Brokolice pochází z východního Středomoří; pěstovali ji už staří Římané. Tehdejší odrůdy brokolice popsali v prvním století našeho věku.
V Evropě se brokolice pěstuje od 17. století. V Československu se začala psát její pěstitelská historie v padesátých letech minulého století. Roku 1961 byla povolena první československá odrůda Vitamina.
Podobně jako jinou košťálovinu – květák – pěstujeme brokolici kvůli nerozvinutým květním poupatům a to v zelené nebo fialové barvě.
Brokolice květáková má mohutnější vzrůst, velkou středovou růžici, která se sklízí s části košťálu. V paždí horních listů se tvoří postranní růžice.
Brokolice výhonková tvoří větší počet menších růžiček.
Nutriční hodnota brokolice je vysoká. Vstřebávání vápníku je až 50%, má ze všech košťálovin nejvyšší koncentraci sulforafanu, který prokazatelně brání rakovinovému bujení. Obsahuje kyselinu tartanovou a inozitol tj. látky, které brání přeměně glykosidů na tuky a cholesterol. Patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitaminu C (100 mg /100g)
a vitaminu E (1–1,6 mg /100 g).
Vyžaduje úrodné, provzdušněné a vododržné půdy s dobrou zásobou živin a humusu. Hodnota pH 6,8–7,5. Pro pěstování je vhodná vyšší vzdušná vlhkost.
Na rozdíl od květáku je méně náročná na teplotu, snese mráz do –8 °C a je méně náročná na vodu. Při vyšších teplotách brokolice vykvétá, chuť je palčivá, je nekonzumovatelná.
Dusíkem nepřehnojujeme, protože ze všech košťálovin nejvíce hromadí dusičnany. Nedostatek molybdenu způsobuje obdobně jako u květáku vyslepnutí.
Po sklizni středové růžice se za 2–3 týdny začínají tvořit menší postranní růžice, které můžeme v případě podzimní kultury sklízet až do konce roku, pokud nejsou mrazy větší, než –8 °C. Postranní růžičky se sklízejí za 4–6 týdnů po sklizni středové růžice.
Růžice se uchovávají v polyetylenových obalech při teplotě 0–5 °C. Nejefektivnější konzervační metodou, která zaručí nejlepší úchovu vitaminu C a chlorofylu je mrazení.
Dělí se podle délky vegetační doby na rané, polorané a polopozdní.
Mají vegetační dobu od výsadby do sklizně 65–75 dnů. Jsou vhodné pro jarní a podzimní pěstování. Vyséváme je v březnu nebo v červnu a v červenci, spon 45–50 x 45–50 cm. Při výsevu v červnu a v červenci dozrávají ke sklizni v září a v říjnu tedy v období, kde jsou nižší teploty, což brokolici svědčí. Příklad odrůd: Limba, Lucky F1.
Mají vegetační dobu 75–105 dnů, jsou vhodné pro podzimní sklizeň. Výsev je v červnu, výsadba v červenci až začátek srpna (lze pěstovat i z přímého výsevu). Příklad odrůd: Apolena F1, Leonora, Miranda s fialovou růžicí.
Odrůdy brokolice: pro celoroční pěstování: Lord F1, Fellow F1, Apolena F1 a další.
Odrůdy výhonkové brokolice: Calabrese, Vitamina.
Foto autorka a D. Auf
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.