Nejen zelí, i růžičková kapusta je brána za cenný zdroj živin pro náš imunitní systém, který přes zimu strádá nedostatkem čerstvé zeleniny.
Kapusta byla vyšlechtěna v Belgii a řadí se mezi košťálovou zeleninu. Zelené kapustičky vyrůstají stejnosměrně na košťálu, který podle odrůdy může vyrůst až do výšky 100cm.
Je bohatým zdrojem vitaminů B a C, také i zdrojem vitaminu B1 – thiaminu a B9 – kyseliny listové. Dále osahuje draslík, mangan, vápník, hořčík a dále glycidy.
Potřebuje pouze dostatek živin v půdě a vydatnou zálivku. Proto zvláště koncem léta, kdy bývá sucho, kapustu vydatně zaléváme.
Růžičková kapusta je značně mrazuodolná, snese i teploty –15°C. Pokud hrozí silné mrazy, je možné rostliny na zimu přesunout do pařeniště.
Vegetační doba je dlouhá. Osivo na výrobu sadby vyséváme v březnu až dubnu a na venkovní stanoviště vysazujeme od května do června do sponu 50 × 70 cm. Při výsadbě dbáme na to, abychom sazenice vysazovali o 2–3 cm hlouběji než byla původní sadba.
Sklízet můžeme jednorázově nebo i postupně od října po celou zimu, až do dubna příštího roku. Sklizené růžičky můžeme i zamrazit. Je totiž prokázáno, že když růžice projdou mrazem, mají lepší chuť.
Jedná se o polopozdní hybridní odrůdu nižšího až středního vzrůstu. Díky nižšímu vzrůstu je odolnější k vyvracení. Rostliny jsou silně olistěné s mohutnou vrcholovou růžicí. Zelené až tmavě zelené listy dobře chrání růžičky před mrazem. Růžičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, se středně dlouhým a silnějším vnitřním košťálem. Růžičky jsou na rostlině nahoře menší, směrem dolů se zvětšují.
Je středně raná odrůda vysokého, pevného vzrůstu s nadprůměrným nárůstem větších růžiček tmavě zelené barvy s hladkým povrchem. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 210 dní.
Poloraná nehybridní odrůda polovysokého vzrůstu má silně olistěné rostliny s mohutnou vrcholovou růžicí. Zelené až tmavě zelené listy dobře chrání růžičky před mrazem. Růžičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, s delším a silnějším vnitřním košťálem. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 187 dní.
Má svoji typickou a těžko zaměnitelnou intenzivní chuť, kterou buď máme, nebo nemáme rádi. Její využití je velmi široké. Dalo by se říct, že fantazii je meze nekladou:
Měli bychom mít na paměti, že vařením a pečením se vitaminy B1, C a kyselina listová ničí, proto růžičkovou kapustu nevaříme a nepečeme příliš dlouho. Pokud jsou růžičky malé a čerstvé, stačí je jen spařit horkou a osolenou vodou.
Jan Prášil
Foto autor Shutterstock
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.