Osladič obecný není jen obyčejná kapradina. Jeho oddenek sloužil našim předkům jako přírodní sladidlo a lék na kašel. Jak ho poznat a využít?
Pravidlem našich povídání o rostlinách je, že musí jít o druhy dostupné, pěstované nebo alespoň pěstovatelné v našich podmínkách. Osladič obecný (Polypodium vulgare) tyto podmínky splňuje dokonale. Navíc nám připomíná doby, kdy byl les pro naše předky nejdůležitější spižírnou.
Les byl historicky jedním z nejvýznamnějších zdrojů potravy, hned vedle bezlesých plání a vodstva. Když v sezóně dozrály borůvky, maliny, ostružiny nebo houby, stačilo jen sbírat. Jakmile však tyto plody došly, museli se lidé začít „hrabat v zemi“, zejména v zimě, kdy byla nouze nejvyšší. Osladič se v tomto ohledu nabízel jako ideální záchrana. Díky tomu, že jeho listy zůstávají sytě zelené i přes mrazy, spolehlivě ukazoval sběračům cestu k cennému oddenku i pod vrstvou sněhu nebo hustými korunami stromů.
Staré listy obvykle osladič obměňuje za nové na jaře
Tato vytrvalá kapradina dorůstá délky kolem 30 cm a od mnoha jiných druhů ji bezpečně poznáte podle dvou typických znaků. Listy jsou zelené po celý rok a na jejich rubu najdete výtrusnicové kupky uspořádané ve dvou nápadných řadách. Druhým poznávacím znamením je asi 1 cm silný oddenek, který roste těsně pod povrchem a vcelku ochotně se rozrůstá. Zajímavostí je jeho životní cyklus – zatímco listy vytrvávají přes zimu, na jaře staré lodyhy odumírají a nahrazují je nové, vyrůstající jednotlivě po celé délce oddenku.
Oddenek osladiče má velmi specifickou, hořkosladkou chuť
Oddenek osladiče má velmi specifickou, hořkosladkou chuť. V literatuře se popisuje jako nasládlá, později přecházející do nahořklé až mírně škrablavé. Obsahuje cenné saponiny a slizové látky, ale především energii, kterou naši předkové dokázali efektivně uchovat. Vyvařením oddenků se získával hustý sirup, zatímco sušený a rozemletý prášek sloužil jako sladidlo s léčivým účinkem. Tento prášek se přidával například do nekynutého pečiva nebo oplatek, kde doporučená denní dávka činila přibližně 3 až 6 gramů sušené drogy rozdělené do tří částí.
V dobách prehistorických mohl být osladič doplňkovou složkou potravy, ale už ve starověku se plně etabloval mezi léčivé rostliny. Dostatek tohoto „sladkého léku“ mohl v zimě doslova zachránit život. Čerstvý oddenek se využíval především jako prostředek na lepší vykašlávání hlenů při zánětech průdušek, což byl ve středověku bez antibiotik vážný zdravotní problém. Kromě dýchacích cest pomáhal osladič i při zácpě či žlučníkových potížích. Obsažená pryskyřičná hořčina si navíc dokázala poradit s nežádoucími parazity v trávicím traktu.
Prášek z osladiče se používal jako sladidlo s léčivým účinkem
Zajímavé je i historické využití sirupu při výrobě cukrovinek. Uvádí se například jeho role v receptech na nugát, ačkoliv v pozdější dostupné literatuře ho postupně nahradil kukuřičný sirup, s jehož výrobou se experimentovalo již kolem roku 1810. Pokud máte na zahradě stinné místo, skalnatou partii nebo starý pařez, osladič tam bude spokojený. Je to nenáročná rostlina, která vám i v nejšedivější zimě připomene, že příroda nikdy úplně nespí, a pokud najdete odvahu, můžete kousek oddenku ochutnat přesně tak, jak to dělali naši předkové.
Foto autor a Shutterstock
Gynostema pětilistá je málo známá, ale velmi ceněná léčivá rostlina původem z Číny s antioxidačními a posilujícími účinky.
Mezi vodní a mokřadní kapradiny kořenící ve dně zahradního jezírka patří například marsilka čtyřlistá nebo míčovka kulkonosná.
Kapradiny tvoří velmi osobitou skupinu rostlin. Koho láká zkoušet a rozvíjet osazování nádob rostlinami, ten nejspíš nevynechá ani tyto starobylé byliny.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
Zajímavé a užitečné. Poučil jsem se. Je to pěkně napsáno. Moc děkuji.
osladič je v přírodě chráněný, pokud vím, ale na skalce by ho šlo jistě vypěstovat.Jako děti jsme jej ochutnávaly. Na Slovensku byly o něm pověsti, že pokud jej člověk žvýká, získá sílu.