Pohled na krásné růže nás vede k myšlence si je namnožit. Mnoho dřevin jde řízkovat snadno a rychle, ovšem u růží to není tak jednoduché.
Čajovník je poměrně nenáročná rostlina. Daří se jí i v chladnějších evropských podmínkách, ale je třeba ji zazimovat např. v zimní zahradě.
Květen je na zahrádce rušné období. Vrcholí výsadba trvalek, letniček a po 15. květnu můžeme vysazovat i druhy, které nesnášejí mráz.
Čím můžeme oživit zastíněná místa doma nebo v kanceláři? Davallia, kapradina původem z Japonska a východní Asie, skvěle vyřeší tuto otázku.
Čím dál tím častěji je na zahradách k vidění delosperma. Některé druhy dokážou ohromit rozmanitostí tvarů a barev i svou odolností.
Oleandr je snad nejvíce typickou rostlinou pro toto území. Najdeme jej v městských parcích, zahradách, na přímořských promenádách.
Tento muškát na první pohled neoslní barevnou přemírou květů jako jiné druhy muškátů, za to o dost lépe vydrží nepříznivé podmínky.
Když tuto rostlinu viděli poprvé návštěvníci výstav sukulentů, nazvali ji živý deštník. Pryšec se jmenuje Euphorbia bongolavensis.
Zní to překvapivě, ale je to tak: Rod Pelargonium zahrnuje bezmála na tři stovky druhů, téměř celá polovina z nich jsou sukulentní muškáty!
V červenci pomáháme okrasným rostlinám s vláhou, výživou i kvetením, bráníme je před chorobami. Připomeňme, na co pamatovat.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
