Květen je měsícem sázení. Jak vysadit balkonové květiny, rozdělit jiřinky a proč v květnu odložit nůžky při tvarování borovic?
Období pracovní špičky na zahradě je tu, s ním ale i nevlídné aprílové počasí. Množíme jiřinky, zmlazujeme kvetoucí keře, pečujeme o trvalky.
Někdo hlízy ukládá do písku, někdo do rašeliny nebo je zasypává pilinami. Každá hlíznatá rostlina ale chce jiný přístup.
Květen je na zahrádce rušné období. Vrcholí výsadba trvalek, letniček a po 15. květnu můžeme vysazovat i druhy, které nesnášejí mráz.
Výsadba hlíz jiřinek koncem dubna může být předčasná. To zejména, když se jaro opozdí a záhon není na jiřinky dobře připraven. Hrozbou jsou i přízemní mrazíky v polovině května.
Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Jiřinky nás těší přibývajícími květy. Většina odrůd se hodí k řezu, a tak plníme vázy své i přátel. Květiny však potřebují ochranu. Někdy pomůže deštník.
Po vyrašení prospívá hlíznatým květinám voda, přísun živin a další péče. Mečíky přihnojujeme roztokem plných hnojiv po vytvoření třetího listu.
Historie je protkána jmény významných osobností a v tom zahradnickém a botanickém světě tomu není jinak. Mnohá jména navíc známe z názvů rostlin.
Přirozený červnový propad plodů u ovocných stromů začíná ve druhé polovině června. Je nejčastěji následkem nedostatečného oplodnění, napadení stromu škůdci, nepříznivého počasí během květu, mrazových škod nebo i silného konkurenčního boje plodů.
