Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Teď budou půl roku odpočívat.
Oblíbené jiřinky (Dahlia) pocházejí ze Střední Ameriky, kde jsou zimy daleko mírnější, než ve střední Evropě. Tuzemskou zimu by hlízy nepřežily, a tak je třeba se o ně včas postarat. Říjnové počasí zpravidla přinese první pokles teploty pod nulu. Nastává čas pro zazimování jiřin.
Jiřinky vyzvedneme z půdy po prvních mrazech a to tak, abychom co nejméně poškodili hlízy. Každé poranění se může stát ohniskem hniloby.
Jiřiny poškozené podzimními mrazy, foto J. Rod
Namrzlé nadzemní části zkrátíme asi na 10–15 cm, případně i víc: Všechna změklá pletiva stonků odstraníme, aby hlízy při skladování nenapadla hniloba. Také je mírně osušíme. Trsy otočíme, aby nezůstala voda ve stoncích.
Po mírném oschnutí v mrazuprostém prostředí trsy opatrně zbavíme zbytků zeminy.
Hlízy uskladníme při 5 °C. Vhodné je prosypat je rašelinou. Zajistíme tím hlízám potřebnou vlhkost a přitom zabráníme šíření případné houbové infekce. Při uskladnění nesmí na odříznuté nadzemní části zůstat žádné zbytky listů ani jiného materiálu, který by mohl snadno plesnivět a být zdrojem infekce.
V roce 1789 zaslal ředitel mexické botanické zahrady pan Vincente Cerventes do Madridu první jiřinky jako užitkové rostliny.
V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychle se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Protože mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu, doporučuje se u nich v prvních letech po výsadbě zaštípnout hlavní výhony zhruba v polovině června, tedy v době, kdy se na výhonech vyvinulo 12–15 listů.
