Již ve starém Egyptě znali celer pro jeho léčebné a afrodiziakální účinky. Dnes je ceněn zejména pro svůj obsah vitaminů a minerálů.
Ve světě se pěstuje hlavně celer řapíkatý a listový. V Česku nedáme dopustit na celer bulvový (Apium graveolens var. rapaceum) především pro své silné aroma, které se skvěle hodí na dochucení polévek a omáček. Ostatní druhy celeru spíše přehlížíme.
V Česku je nejvíc oblíbený celer bulvový
Bulvový celer jíme jak vařený, tak syrový. Nakrájená dužina některých odrůd má tendenci mírně hnědnout. Zabráníme tomu několika kapkami citronu nebo octa. Listy lze použít na dochucení pokrmů.
Svou typickou vůni má celer díky velkému obsahu éterických olejů. Současně obsahuje velké množství vitaminů skupiny B a C, minerálů a karotenoidů.
Nevýhodou bulvového celeru je jeho velmi dlouhá doba pěstování okolo 130–150 dnů. Proto s jeho výsevem začínáme již nyní v únoru, maximálně začátkem března.
Celer je asi jedinou kořenovou zeleninou, kterou vyséváme a poté přesazujeme.
Pro výsev použijeme kvalitní osivo. Jde o jeden ze základních preventivních kroků proti septoriové skvrnitosti, což je nejnebezpečnější choroba celeru. Vyséváme do výsevních misek nebo truhlíčků. Osivo je velmi jemné. Na 1 cm2 umístíme přibližně 5 semen a zasypeme asi 2 mm substrátu. Zbytek semen si opět pečlivě uložíme. Vydrží nám tři až pět let.
Výsev udržujeme v teplotě mezi 15–20 °C. Drobná semínka klíčí až tři týdny.
Semínka celeru klíčí až tři týdny a je důležité je udržovat v teplotě mezi 15-20°C
Substrát udržujeme mírně vlhký, nesmí přeschnout! Semenáčky jsou po vzejití velice drobné a choulostivé. Jakmile vznikne hustý porost, sazeničky je nutné přepíchat. Rozsadíme je do sponu asi 2×2 až 3×3 cm. Při té příležitosti jim zakrátíme kořínek, aby se rozvětvil.
Když začne opět vznikat hustý porost a rostlinky se dotýkají, rozsadíme je do sadbovačů, kelímků apod. Při tom opět zaštípneme kořínky. Pěstujeme je na okně, ve skleníku nebo fóliovníku. Pozor na nachladnutí. To pak mají rostliny tendenci vykvétat.
Současně rostlinky při přesazování nesmíme utopit. Sázíme je mělce, aby bulva byla nad zemí a netvořily se postranní kořínky.
Po ledových mužích můžeme sazenice vysadit do záhonu. Spon by měl být minimálně 30×30 cm.
Rostlinky sázíme mělce, aby nebyly utopené
Celer vyžaduje značné množství živin. Na rozdíl od ostatní kořenové zeleniny dobře snáší i organické hnojení. Místo běžných minerálních hnojiv můžeme použít například vykvašené slepičince.
Porost udržujeme bez plevelu a často okopáváme. Dáváme si pozor na postranní kořínky, abychom je nepoškodili.
Intenzivní růst nastává až v druhé polovině léta. Proto nesmíme v péči o celer ustat. Jde hlavně o dostatečnou a vyrovnanou zálivku a přihnojování.
S jeho sklizní nespěcháme. Během sezony sklízíme jen bulvy k okamžité spotřebě. K uskladnění sklízíme až koncem září, případně v říjnu. Pozor si dáme na nevyzrálé bulvy, které mají horší skladovatelnost.
Vegetaci celeru můžeme prodloužit zakrytím netkanou textilií, může být i dvojitá. Rostlina nesmí namrznout.
Vhodná doba na sklizeň je od května, do konce listopadu. Celer se dobře skladuje, proto je možné ho mít k dispozici po celý rok.
Před uskladněním odstraníme přebytečnou půdu z bulvy
Nejdříve celer podebereme rýčem nebo lépe rycími vidlemi. Netaháme ho jen za nať. Před uskladněním odstraníme ulpělou půdu, zakrátíme kořeny a odstraníme listy. Ponecháme jen malé srdíčko uprostřed. Pak bulvy umístíme do písku nebo jiného substrátu a necháme vyčnívat jen srdíčka. Substrát by měl být mírně vlhký.
Foto Shutterstock
Z předpěstované sadby pěstujeme zeleninové druhy, které chceme sklízet brzy – rané saláty, košťáloviny, ale i druhy na pěstování náročnější.
Tato houbová choroba může napadnout celer v každé zahradě. Riziko sníží prevence. Pokud se septoriová skvrnitost celeru objeví, zasáhneme.
Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový.
Jak poznat, kdy začít se sklizní kořenové zeleniny? Například polehlé a popraskané spodní řapíky listů celeru bulvového značí, že můžeme začít.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
