Barviva v zelenině: Proč může být kečup zdravější než rajče
19. 1. 2022S trochou nadsázky lze říci, že zelenina hraje všemi barvami. V rostlinných pletivech se totiž vyskytují přírodní barviva, která mají různé fyziologické funkce.
Tato houbová choroba může napadnout celer v každé zahradě. Riziko sníží prevence. Pokud se septoriová skvrnitost celeru objeví, zasáhneme.
S přihlédnutím k počasí, které dokáže být často velmi rozmanité, sazenice celeru pravidelně a často zaléváme. Tím dosáhneme vysokého výnosu, kvalitních bulev s pevnou strukturou a bez dutin.
Pokud se vytvoří půdní škraloup, prokypřením ho rozrušíme. Dbáme při tom na to, abychom mladé bulvičky nepoškodili. Pravidelným okopáváním současně udržujeme porost celeru v bezplevelném stavu. Současně tím přerušíme kapilaritu a šetříme i vláhu. Jakmile celer zakoření a začne růst, přihnojíme dusíkem, nejlépe ledkem v dávce 4–6 g/m2.
Jedná se o velmi rozšířenou a současně nejnebezpečnější chorobou celeru rozšířenou po celém světě. Způsobuje ji houbový patogen Septoria apiicola, který je přenášen především osivem. Postihuje všechny formy celeru od listového, řapíkatého až po bulvový.
U listového a řapíkatého celeru jsou škody největší. Septoriová skvrnitost totiž napadá všechny části rostliny používané v kuchyni.
Typickým příznakem septoriové skvrnitosti jsou malé šedohnědé skvrnky se žlutým lemem a velkým počtem velmi drobných černých teček zvaných plodničky, které vznikají na listových čepelích. Středy skvrn o velikosti 1 – 3 mm později hnědnou a zasychají. Nejprve jsou napadány starší listy, později i listy mladší. Počet skvrn se rychle zvyšuje a listy postupně hnědnou a odumírají.
Při silném napadení jsou zdravé pouze nejmladší srdéčkové listy a všechny ostatní jsou odumřelé. Podobné skvrny se vytvářejí i na řapících listů. Napadení nadzemní části celeru výrazně ovlivňuje nejen množství a kvalitu natě, ale především výnos bulev. Ty jsou malé, jejich kvalita je velmi nízká.
Choroba se šíří rychleji v uzavřených porostech, kde spíše nastávají vhodné mikroklimatické podmínky, nevhodnou zálivkou nebo za vlhkého, deštivého počasí.
Patogen se přenáší zejména osivem. Prevence je tedy na místě už od samotného výsevu a to výběrem kvalitního osiva, vhodně zvolenou zálivkou a účinnou likvidací ostatních zdrojů infekce, jako jsou napadené části nebo zbytky rostlin.
Pokud se nám již pravidelně objevuje problém s výskytem septoriové skvrnitosti, provedeme první preventivní ošetření již koncem června a dále opakujeme po 14 dnech. V opačném případě zahájíme ošetření po prvním výskytu příznaků septoriové skvrnitosti na listech.
Použijeme vhodné kontaktní fungicidní a baktericidní přípravky k tomu určené. Aktuálně dostupné uvádí Rostlinolékařský portál. Pozor si dáme při použití měďnatých přípravků, které jsou většinou méně účinné.
Foto autor
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.