
Barviva v zelenině: Proč může být kečup zdravější než rajče
19. 1. 2022S trochou nadsázky lze říci, že zelenina hraje všemi barvami. V rostlinných pletivech se totiž vyskytují přírodní barviva, která mají různé fyziologické funkce.
Tato houbová choroba může napadnout celer v každé zahradě. Riziko sníží prevence. Pokud se septoriová skvrnitost celeru objeví, zasáhneme.
S přihlédnutím k počasí, které dokáže být často velmi rozmanité, sazenice celeru pravidelně a často zaléváme. Tím dosáhneme vysokého výnosu, kvalitních bulev s pevnou strukturou a bez dutin.
Pokud se vytvoří půdní škraloup, prokypřením ho rozrušíme. Dbáme při tom na to, abychom mladé bulvičky nepoškodili. Pravidelným okopáváním současně udržujeme porost celeru v bezplevelném stavu. Současně tím přerušíme kapilaritu a šetříme i vláhu. Jakmile celer zakoření a začne růst, přihnojíme dusíkem, nejlépe ledkem v dávce 4–6 g/m2.
Jedná se o velmi rozšířenou a současně nejnebezpečnější chorobou celeru rozšířenou po celém světě. Způsobuje ji houbový patogen Septoria apiicola, který je přenášen především osivem. Postihuje všechny formy celeru od listového, řapíkatého až po bulvový.
U listového a řapíkatého celeru jsou škody největší. Septoriová skvrnitost totiž napadá všechny části rostliny používané v kuchyni.
Typickým příznakem septoriové skvrnitosti jsou malé šedohnědé skvrnky se žlutým lemem a velkým počtem velmi drobných černých teček zvaných plodničky, které vznikají na listových čepelích. Středy skvrn o velikosti 1 – 3 mm později hnědnou a zasychají. Nejprve jsou napadány starší listy, později i listy mladší. Počet skvrn se rychle zvyšuje a listy postupně hnědnou a odumírají.
Při silném napadení jsou zdravé pouze nejmladší srdéčkové listy a všechny ostatní jsou odumřelé. Podobné skvrny se vytvářejí i na řapících listů. Napadení nadzemní části celeru výrazně ovlivňuje nejen množství a kvalitu natě, ale především výnos bulev. Ty jsou malé, jejich kvalita je velmi nízká.
Choroba se šíří rychleji v uzavřených porostech, kde spíše nastávají vhodné mikroklimatické podmínky, nevhodnou zálivkou nebo za vlhkého, deštivého počasí.
Patogen se přenáší zejména osivem. Prevence je tedy na místě už od samotného výsevu a to výběrem kvalitního osiva, vhodně zvolenou zálivkou a účinnou likvidací ostatních zdrojů infekce, jako jsou napadené části nebo zbytky rostlin.
Pokud se nám již pravidelně objevuje problém s výskytem septoriové skvrnitosti, provedeme první preventivní ošetření již koncem června a dále opakujeme po 14 dnech. V opačném případě zahájíme ošetření po prvním výskytu příznaků septoriové skvrnitosti na listech.
Použijeme vhodné kontaktní fungicidní a baktericidní přípravky k tomu určené. Aktuálně dostupné uvádí Rostlinolékařský portál. Pozor si dáme při použití měďnatých přípravků, které jsou většinou méně účinné.
Foto autor
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.