Na mnohých českých zahrádkách už si ředkev našla své místo. A dokonce má i odrůdy českého původu – Jarola F1 a Japana F1.
Díky krátkému vegetačnímu období, které nepřesáhne čtyřicet dní, si stihneme ředkvičky vypěstovat ještě do začátku podzimu.
Generace pěstitelů uměly v minulosti využít své zkušenosti a znalosti tak, aby na škůdce, třeba dřepčíky a květilky, zbylo co nejméně úrody.
Hrášek se vysévá od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však zvyšuje riziko poškození škůdci.
Škůdce polní zeleniny monitorují pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, veřejné výzkumné instituce, a týden co týden během vegetační sezony o tom rozesílají zprávu.
Po sklizni ovoce a zeleniny připravujeme zahradu na zimu, a tak se obvykle věnujeme tolika činnostem, že nám unikne příležitost starat se už nyní o zdraví rostlin v příští sezoně.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
