Domů » Zahrada » Ovoce » Peckoviny » Udržovací řez peckovin

Udržovací řez peckovin

Dobré zapěstování znamená, že jsme dodrželi potřebný odstup postranních větví rostoucích v tupém úhlu odklonu. U všech druhů peckovin nadále dodržujeme pravidlo, že společným znakem z hlediska jejich ošetřování je požadavek na řez posunutý do doby vegetace s ohledem na urychlené hojení ran. Nejvíce tomu vyhovuje fenologická fáze kvetení stromů, samozřejmě i krátká období předtím nebo potom.

Udržovací řez u jednotlivých peckovin

Slivoně

Udržovací řez má u plodících stromů za cíl  zabránit oslabení růstu a redukovat nadměrnou násadu generativních orgánů. Květní pupeny se tvoří převážně na krátkých jednoletých výhonech vyrůstajících na dvouletých a tříletých větvích.

Dlouhé výhony mají často vegetativní pupeny. U mnoha novějších odrůd tu však najdeme i květní pupeny. Jsou-li přírůstky za vegetaci alespoň 0,4 m dlouhé, omezíme řez na pouhé prosvětlení koruny a ozdravení stromu. To znamená, že odstraňujeme nemocné, málo plodící, vyholené nebo stárnoucí větve.

Řez je obdobný průklestu uplatňovanému u jádrovin. Na rozdíl od nich jej však přesouváme ze zimního do jarního období. Důsledně odstraňujeme výhony a větvě nasazené v ostrých úhlech odklonu od terminálu, vidličnatá rozvětvení, která se rovněž snadno rozlamují a všechny přehoustlé, křižující se větve a výhony. Tímto základním ošetřením udržujeme pochopitelně také rozměry koruny, dané zvoleným pěstitelským tvarem a vzdálenosti, na které jsou stromky vysazeny.

Třešně nepotřebují řez každoročně

Pro nejčastěji vysazované tvary čtvrtkmenů, volně rostoucích zákrsků, ovocných stěn nebo štíhlých vřeten je jednodušší, pokud udržovací řez navazuje na dobře zapěstovanou korunu z předchozího období. Řezat nemusíme každoročně. Například třešně vytvářejí přirozeně řídké koruny.

Funkce řezu v období plodnosti je především ozdravovací a prosvětlovací. Třešně hůře snášejí přísné tvarování a příliš hluboký řez, zejména v nevhodnou dobu, což je pozdě na podzim nebo v zimě.

• Základní větve mají růst pod úhlem odklonu alespoň 45 stupňů a více, pokud možno v určitém odstupu nad sebou.
• Ostrý úhel postranních větví vyrůstajících na kmeni z jednoho místa podporuje nežádoucí vylamování a výskyt klejotoku s následným odumíráním větví.

Dosud se na větších zahradách nebo u solitérně vysazených starších stromů setkáváme s případy, že pěstitel nemůže dosáhnout na vrcholy stromů ani z vysokého žebříku a třešně tam zůstávají mnohdy nesklizeny. Pokud je nesezobou špačci, u pozdně zrajících odrůd pak počítejme s větším rozvojem houbových chorob a ze škůdců také vrtule třešňové, která způsobuje známou červivost plodů. Ta se na třešních výrazněji projeví samozřejmě v následném roce.

Za této situace doporučuji neřezat stromy v době kvetení, ale počkat si, až plody dozrají. tehdy těžko dostupné větve seříznout přibližně do čtyř až pětiletého dřeva, opatrně je spustit po provaze na zem a tam třešně pohodlně očesat. Vzhledem k době sklizně většiny odrůd v červnu až začátkem července nemá tento zásah negativní dopad na zdárné hojení ran po řezu.

Kromě toho, chceme-li v budoucnu korunu stromu dále snižovat, můžeme takto ještě po dvou až třech letech pokračovat a tím zlepšit velikost plodů.

Višně potřebují udržovací řez víc, než třešně

Višně mají podstatně větší potřebu průklestu ve srovnání s třešněmi, u nichž často stačí řez ve dvouletém až tříletém intervalu. Stromy višní vytvářejí totiž větší počet slabších polokosterních větví a výhonů zahušťujících korunu. Charakter plodnosti pak vede ke vzniku vyholených, tenkých a dlouhých větévek, tzv. bičů. Proto musíme korunu višní neustále udržovat přiměřeně hustou pravidelným prosvětlovacím řezem a provokovat k tvorbě nových přírůstků.

U odrůd plodících po celé délce jednoletých výhonů se sklonem k jejich vyholování, jako je např. Morela pozdní, je nutný asi od čtvrtého až pátého roku po výsadbě pravidelný detailní řez. Spočívá ve zkracování všech dlouhých odplozených výhonů, nejlépe až k vhodnému kratšímu rozvětvení. Z tohoto rozvětvení a ze spících pupenů se pak vyvíjejí většinou nové silné výhony s květními i listovými pupeny.

Detailní řez višní je spojen s pravidelným a včasným odstraňováním výhonů napadených či letorostů postižených moniliovým úžehem a představuje také prevenci před rozvojem této choroby, kromě účinnějšího ošetření fungicidy.

Broskvoně

Při pěstování duté koruny se v horších klimaticko-půdních podmínkách, bez možnosti pravidelné zálivky, osvědčil krátký, tedy klasický řez, při kterém v době kvetení zkracujeme tzv. plodné výhony, a to přibližně o jednu až dvě třetiny.

Současně s tím necháváme na stromě hluboko zkrácené náhradní čípky, na dva až tři dobře vyvinuté vegetativní pupeny, z nichž vyroste budoucí plodné dřevo.

Vzhledem k vysokým nárokům broskvoně na světlo korunu prosvětlujeme tím, že důsledně ve větevním kroužku odstraňujeme zahušťující, nedostatečně vyvinuté letorosty.

U dlouhého, amerického řezu, se plodné výhony nezkracují a nevytvářejí se řezem ani náhradní čípky. Počet kvetoucích výhonů se řezem redukuje s tím, že se nechávají jen ty nejkvalitnější. Po ohnutí výhonů zatížených plodností prorůstají u báze těchto výhonů nové náhradní letorosty.

Po takovém řezu je po dobrém odkvětu, při velikosti plůdků velikosti lískového ořechu vhodná ruční probírka násady, aby na jednom výhonu nebylo více než čtyři až pět plodů. Zvláště u slaběji rostoucích odrůd se osvědčila kombinace krátkého a dlouhého řezu.

Upozorňuji ještě na určitý podíl výhonů, které mají pouze květní pupeny a postrádají tzv. smíšené pupeny. Nazýváme je tzv. jalovými, protože květy se sice rozvinou, ale jelikož chybí listy, opadnou. Při průklestu je proto zcela odstraníme.

Meruňky vytvářejí řidší  koruny, než teplomilné broskve 

Jak bylo již zmíněno při výchovném řezu, i v pozdějším období uplatňujeme začátkem června tzv. Šittův řez, spočívající ve zkracování letorostů. Z oček se pak probudí předčasný obrost, na němž se diferencují květní pupeny, a koruna se přiměřeně zahušťuje.

V posledních letech je častější předčasný úhyn stromů meruněk, na kterém se podílí komplex různých faktorů. Mimo jiné mezi ně patří nevhodná lokalita, podnož, houbové a bakteriové choroby a další, dosud neobjasněné příčiny. S tím musíme počítat při plánované obnově výsadeb, jejichž životnost nebude přes 18 až 20 let, ale často podstatně kratší.

V červnu rovněž odstraňujeme tzv. vlky nebo extrémně bujně rostoucí a zahušťující letorosty uvnitř koruny. Pokud bychom zvolili tvar štíhlého vřetene na středně nebo slaběji vzrůstné podnoži, řídí se řez obdobnými zásadami jako u pěstování jabloní nebo hrušní. Na rozdíl o nich uplatňujeme nejen u meruněk, ale u všech druhů peckovin již dříve popsaný postupný Zahnův řez. Ten aplikujeme na oslabené aktivní čípky, abychom podpořili obrůstání ze staršího dřeva a zlepšili zdravotní stav stromů.

V každém případě nepřetěžujeme stromy, pokud dobře odkvetou, nadměrnou plodností a včas zmenšíme počet plůdků po fyziologickém propadu ruční probírkou.

Foto autor

Související články

amarelky kyselky odrůdy višní podnož řez ovocných stromů skleňovky sladkovišně višeň

Pěstujeme višeň: odrůdy, podnož, umístění, řez koruny, sklizeň

12. 2. 2022

Višeň pochází nejspíš z Orientu. Vždy se pěstovala méně než třešeň. Pěstitelé mohou vybírat do zahrady sladší stolní odrůdy a jiné kyselejší.

číst více

meruňka moniliniová spála moniliová hniloba moniliový úžeh višeň

Šálivé hry květů višní a meruněk: místo marmelád moniliová spála

12. 6. 2021

Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.

číst více

řez ovocných stromů řez peckovin třešeň

Kdy řezat třešně po výsadbě a pak během plodnosti

17. 4. 2021

Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.

číst více

červen červivost třešní mšice vrtule třešňová

V červnu řádí škůdci: hlavně různé mšice a vrtule třešňová

3. 6. 2020

Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).

číst více