Jak napravit, když nesprávným řezem snížíme plodnost jabloní
16. 2. 2022K častým chybám při jarním řezu dospělých jabloní patří krácení nových přírůstků. Takovým řezem omezujeme úrodu. Proč strom tak reaguje?
Výchovný řez ovocných stromků a keřů by měl následovat co nejdříve po výsadbě. Jeho jarní provedení se však liší od podzimního.
Jaro je obdobím vhodným pro výsadbu teplomilných peckovin, jako jsou meruňky nebo broskve, protože se v tomto období lépe ujímají. Vždy je však pro úspěšné pěstování dřeviny a očekávanou sklizeň zásadním krokem výběr kvalitního stromku.
V prvé řadě se musíme rozhodnout, který ovocný druh a odrůdu si chceme pořídit a zda chceme sazenici prostokořennou nebo kontejnerovanou. Podle místních, stanovištních a pěstitelských podmínek k tomu pak zvolit vhodnou podnož. Při nákupu dáme spíše přednost specializovanému zahradnímu centru či ovocné školce, kde si můžeme stromky osobně prohlédnout.
Při výběru stromku se zaměříme na korunovou, kmenovou a kořenovou část a také na cedulku se základními identifikačními údaji.
U korunové části si všímáme hladkosti kůry na výhonech, která by neměla být svraskalá, pupeny a výhony by neměly být poškozeny mrazem nebo suchem, počet výhonů by měl odpovídat typu školkařského výpěstku.
Kmenová část nesmí být poškozená, musí být hladká, rovná a neodřená. Rány po odstranění obrostu a čípku podnože by měly být s okrajovým závalem. Stromky roubované v korunce, by neměly být v místě roubování nalomené či jinak poškozené a místo roubování musí být pěkně srostlé.
Na kořenovou část se na jaře zaměříme nejvíce. Ta rozhoduje o dobrém ujmutí stromku. Kořen má být pěkný, zdravý, nepoškozený, s nezlámanými a neseschlými kořínky. Zohledníme také celkové množství kořenů.
Při koupi stromku v květináči bychom si měli všímat světlých špiček kořínků, které prorůstají kořenovým balem. Kořenový bal z květináče opatrně vyjmeme, abychom se podívali na stav kořínků.
Podzimní výsadba stromku se prakticky příliš neliší od té jarní. I zde platí následující kroky:
Výchovný řez by měl následovat co nejdříve po výsadbě. To platí také u stromků vysazených na podzim. Je nesmírně důležitý, protože při něm zakládáme korunu budoucího stromu a zároveň můžeme vyřešit případné růstové nevyrovnanosti koruny. Snažíme se vše stihnout do doby rašení. Jestliže jsou již pupeny vyrašené, může dojít k jejich nechtěnému vylámání a ke zpomalení stromku v růstu.
Pokud nepěstujeme stromek s dutou korunou, tak se vždy snažíme zachovat terminální výhon, nebo-li středovou osu a k němu 3–5 postranních výhonů, budoucích nosných, hlavních větví. Zkracování postranních a terminálních výhonů podpoří jejich rozvětvování.
Cílem výchovného řezu je vypěstování pevné koruny s pravidelně rozloženými větvemi a plodným obrostem po celém objemu koruny. Vlastní koruna by měla být dostatečně světlá a vzdušná. O tom, jak hluboký má být výchovný řez, rozhoduje doba výsadby.
Výchovný řez u podzimní výsadby nebývá tak radikální jako u jarní. Stromek během zimy stačil zakořenit. Proto má lepší předpoklady pro úspěšný růst.
Při výchovném řezu zkracujeme boční výhony podle tloušťky a délky o jednu až dvě třetiny. Zkrácené výhony však musí končit v pomyslné rovině. Koncové pupeny na zkrácených výhonech by měly směřovat ven z korunky. Terminální výhon (střední osu) seřízneme asi o polovinu až dvě třetiny tak, aby končil 20–30 cm nad pomyslnou rovinou. Konkurenční a poškozené výhony z koruny odřezáváme ve větevním kroužku.
U výchovného řezu duté koruny odstraňujeme terminální výhon a ponecháváme 3–5 bočních výhonů v dostatečném odklonu od střední osy rovnoměrně rozložených do prostoru. Tyto výhony poté zkrátíme o jednu až dvě třetiny do pomyslné roviny.
Při jarní výsadbě řežeme zpravidla hlouběji než po podzimní.
Jestliže chceme pěstovat teplomilné peckoviny s dutou korunou, pak ponecháváme pouze 4–5 silných výhonů, které zakrátíme na 2–3 pupeny. Koncový pupen by měl směřovat ven z koruny. Slabé a poškozené výhony, nevhodné pro zapěstování kvalitní koruny, odstraňujeme ve větevním kroužku.
V prvním roce po jarní výsadbě je důležité, aby se stromek ujal. Tímto hlubokým řezem vyrovnáme poškozenou kořenovou část s částí nadzemní, podpoříme hojení jejich ran a tvorbu nové korunky. Hluboký zpětný řez sice o rok oddálí tvarování stromku, ale může předejít k jeho úhynu nebo zastavení v růstu.
Absence výchovného řezu po jarní výsadbě může způsobit, že se stromek neujme. Kořenový systém prostokořenného stromku je značně zmenšen, nejaktivnější část kořenů zůstala v zemi při dobývání v ovocné školce, zatímco koruna zůstala nezměněná. Aby se stromek úspěšně ujal, je nezbytné, aby se tato nerovnováha vyrovnala.
Zmenšený kořenový systém má velké problémy zásobit nadzemní část vodou a živinami. Rašící pupeny a odpar vody z výhonů a z kmínku je větší, než jsou kořeny schopny zajistit. Může dojít k zastavení růstu stromku, nebo-li zababčení, v horším případě pak k jeho odumření.
U podzimní výsadby stromků zpravidla úhyn nehrozí, neboť během zimy si stromek stačil částečně nové kořeny již vytvořit. Nebývá jich však při porovnání s nadzemní částí mnoho.
I tady při opomenutí výchovného řezu hrozí zababčení. V případě, že stromek vyraší, bývají nové letorosty krátké a k zapěstování kvalitní koruny se příliš nehodí. Ve spodní polovině výhonů pak může dojít k odumření pupenů a případný zpětný řez v následujícím roce již nebude možný. Nebude totiž na co střihnout.
Mezi výchovným řezem peckovin a jádrovin a zapěstováním jejich klasické koruny (vysokokmen, čtvrtkmen, polokmen…) není velký rozdíl.
Řezné rány po výchovném řezu je vhodné kvůli vysychání zatřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.
U stromků bez zapěstované koruny nebo bez předčasného postranního obrostu si korunu u stromku zapěstujeme sami. Od námi požadované výšky kmene odpočítáme 6 kvalitních pupenů a nad šestým pupenem vršek výhonu odřízneme. Ponechaných 6 pupenů nám postačí k vytvoření základu budoucí korunky.
U rybízu a angreštu provedeme výchovný řez co nejdříve na jaře. Tedy koncem února či začátkem března. Velmi brzy raší a mohlo by při pozdějším termínu řezu dojít k vylámání pupenů potřebných k vypěstování korunky nebo keře.
U keřových forem rybízu je hlavním úkolem vypěstovat keře s potřebným počtem větví různého stáří. Výchovný řez tedy spočívá v tom, že jednoleté výhony na jaře zakrátíme na 2 až 3 pupeny. Z nich během sezony vyroste 5 až 6 kvalitních silných výhonů, které budou tvořit základ keře.
U keřového angreštu postupujeme obdobně. Na jaře výhony zkracujeme na 2–4 zdravé pupeny, a to tak, že u silnějších výhonů necháváme 3–4 pupeny, u slabších méně. Velmi slabé výhony a výhony poškozené z keře odstraňujeme, nezakracujeme je.
U stromkového rybízu výhony zkrátíme na 2–3 pupeny, přičemž koncový pupen směřuje ven z koruny. Budoucí korunku zakládáme ze 4–5 nově vyrostlých výhonů. Výhony vyrostlé u stromkových angreštů zkracujeme na 2–3 pupeny. U slabých výhonů i na jeden kvalitní pupen. Budoucí korunku stromkového angreštu by mělo tvořit 4–5 výhonů.
Obecně lze tedy říci, že výchovný řez proskotořenných sazenic je hlubší než u kontejnerované sadby.
Kresby autor, foto J. Sus a autor
Rostlinu chráníme před mrazy dobrým kompostem, vyšší vrstvou listí, chvojím nebo prodyšnou netkanou textilií. Keř na podzim neořezáváme, protože tak zůstane odolnější vůči mrazu.
Dobrý den.. Plánuji založit palmetu.. Bohužel jsem místo špičáku pořídil už stromky ze založenou korunkou.. Dají se nějak upravit, abych jim neublížil.. S tím že korunka by byla níž, i když mají ve spodní části vylamane pupeny ze zahradnictvi.. Předem děkuji za odpověď..
Rozumným a postupný ohýbáním na drátěnce tvar zploštíte, nebo necháte jen dva výhony na pevné spodní patro a ostatní vyndáte, buď na čípek, nebo na větevní kroužek, podle toho jestli je budete chtít využít, nebo se spolehnete na výhony nové. Ale co myslíte tím jak dostat korunku níž? Jedině hloubkou výsadby. Ale ne utopením štěpu. Po krejčovsku to nejde.
Dobrý den. Předně bych chtěla autorům poděkovat za přehledné rady, hlavně ohledně řezu peckovin.
Mám zvláštní problém, protože mám vlastní semenáč Velkopavlovické meruňky. Přežil už druhou zimu a teď se nemohu rozhodnout zda by bylo lepší u něj zapěstovat dutou korunku či spíše pyramidální tvar.
Děkuji předem za radu.
Dejte na tradici v oblasti, kde hospodaříte. Jak putuju republikou, jsou v ní oblasti, kde převažuje u všech druhů ovocných stromů (vyjma zejména třešně a ořešáky) kotlová koruna a pak se vše změní a všude je ovoce v korunách s průběžným kmenem.
Ano, ano, Mistře Dvořáku. Děkuji Vám za odpověď a mám k tomu své vysvětlení. O kotlovitou, vlastně umělou, korunu se musí starat. A když se nestará, panbůh ponechá věcem volný průběh a pak to dopadá jak to popisujete. / Přeji Vám zpomalení odpočítávaní času 3-2-1-0. E.
Děkuji, ale já nejsem Mistr, to byli moji jmenovci, třeba muzikální řezník Antonín nebo výteční baviči Vladimír a Josef. Ale je to tak, že na Šumavě se setkáte s jiným oblíbeným tvarem koruny než v Polabí. A lidi za ty dlouhé věky přišli na to co v dané oblasti nejlépe vyhovuje.