Višně obyčejně dělíme na ty, které svou šťávou barví a ty, které nebarví nebo podle chuti na kyselky a ostatní, jako jsou třeba tzv. sladkovišně, amarelky, skleňovky.
Višeň pochází nejspíš z Orientu. Vždy se pěstovala méně než třešeň. Pěstitelé mohou vybírat do zahrady sladší stolní odrůdy a jiné kyselejší.
Mezi višněmi najdeme jak odrůdy určené přednostně na kompoty, džemy, marmelády nebo tradiční griotku, tak takové, které jsou lahůdkou mezi čerstvým ovocem.
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
