Višně obyčejně dělíme na ty, které svou šťávou barví a ty, které nebarví nebo podle chuti na kyselky a ostatní, jako jsou třeba tzv. sladkovišně, amarelky, skleňovky.
Teplý průběh jara sliboval, že riziko houbové choroby – moniliniové spály višní – je letos nízké a že úrodu ovoce může ohrozit už jen chlad.
Prožíváte letos ten plíživý pocit marnosti, neboť vaše pěstitelské počiny provází jak naděje na úrodu višní, tak obavy z moniliové infekce?
Kůru má lesklou a načervenalou, mladé větve a listy hustě plstnaté. Právě pro velké množství malých chloupků dostala jméno višeň plstnatá.
A máme to tu zase. Rok se sešel s rokem a počasí nás opět zkouší, jestli jsme nezapomněli, co je to moniliniová spála višní a co k ní vede.
Vlnovníci a hálčivci, očím skrytí škůdci, měří jen 0,1 až 0,2 mm. Tělo dospělců má vřetenovitý tvar, přední část těla je širší než zadní.
Rod Prunus zahrnuje mnoho okrasných stromů a keřů. V zahradách obdivujeme i kvetoucí pravé slivoně, počínaje švestkou a konče třeba trnkou.
Sklízeli jste loni meruňky a višně? Nebo stromy bohatě kvetly, ale z úrody nebylo nic?
Příčinou mohl být jarní mráz, ale i houbová infekce.
Moniliniovou spálu způsobuje houba Monilinia laxa. Slovo spála však svádí k chybě. Úžeh, úpal, sucho ani mráz nezavinily poškození květů.
Do zahrady můžeme vybrat višně ze čtyř skupin podle barvy a chuti plodů. Co se odrůd týče, nejpočetnější zastoupení mají višně kyselky.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
