Višně obyčejně dělíme na ty, které svou šťávou barví a ty, které nebarví nebo podle chuti na kyselky a ostatní, jako jsou třeba tzv. sladkovišně, amarelky, skleňovky.
Višně prosluly výraznou chutí a některé z odrůd více než stoletou existencí. Připomeňme dvě historické odrůdy višně z Chlumce nad Cidlinou.
Do zahrady můžeme vybrat višně ze čtyř skupin podle barvy a chuti plodů. Co se odrůd týče, nejpočetnější zastoupení mají višně kyselky.
Višeň pochází nejspíš z Orientu. Vždy se pěstovala méně než třešeň. Pěstitelé mohou vybírat do zahrady sladší stolní odrůdy a jiné kyselejší.
Mezi višněmi najdeme jak odrůdy určené přednostně na kompoty, džemy, marmelády nebo tradiční griotku, tak takové, které jsou lahůdkou mezi čerstvým ovocem.
Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.
