Zahnův řez

Zahnův řez souvisí s řezem třešní, ale i ostatních druhů peckovin. Metoda byla vyvinuta v Jorku (Německo).

• Hlavním požadavkem při pěstování je, aby boční větev nebyla v žádném případě silnější než polovina hlavní osy pod rozvětvením. Při nedodržení tohoto poměru tloušťky větví si podle autora naprogramujeme poškození – zhoršení zdravotního stavu stromů.

Zahnův řez je metoda postupného sesazování nevhodné větve řezem na dlouhý oslabeně aktivní čípek, což je různě dlouhá, řezem potlačená část větve. Tento čípek po seříznutí stagnuje v růstu. Nesmí však být příliš krátký, aby nezaschl. Dostatečnou růstovou aktivitu na čípku udržuje slabší postranní obrost. Délka živého čípku závisí hlavně na jeho tloušťce k poměru tloušťky kmene.

Ukázka oslabeně aktivního čípku na slivoni; foto M. Makal

Stejné zásady platí při zkracování větví na vhodné náhradní rozvětvení. Čípek ponecháváme tím delší, čím tlustší, mladší a aktivnější je větev, která má být odstraněna, čím kolmější je její postavení a čím vlhčí je stanoviště (může být dlouhý i přes 0,8 m).

Princip postupného zkracování spočívá v pozvolném převedení funkce na vybranou větev. Ta již není v růstu potlačována a postupně nabývá vyrovnanou pozici s ostatními plodnými větvemi v koruně.

Zbylý čípek můžeme odstranit na větevní kroužek, aniž hrozí infekce klejotokem.

Po několika letech se poměr tloušťky mezi odstraněnou a nově vybranou větví změní ve prospěch nově vybrané větve a průměr odřezaných částí je pak menší než polovina kmenu (hlavní větve).