Šetrná ochrana jahodníku před lalokonosci a dalšími škůdci
6. 2. 2021Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.
Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).
Mšice jsou většinou jen 1–3 mm velké. Tělo mají jemné, měkké, různě zbarvené. Křídla některých jedinců jsou blanitá, průsvitná, zadní pár je menší. Většina dospělců je však bezkřídlá, okřídlení bývají např. jedinci vyhledávající nové živné rostliny. Larvy (nymfy) se svým zevnějškem podobají dospělcům.
Tato skupina hmyzu patří k druhově velmi bohatým. Běžný pěstitel nepotřebuje rozlišovat podobné druhy hmyzu, rozhodující pro něj je druh rostliny, místo na rostlině, kde mšice sají (listy, stonky, kořeny) a typ poškození (změna barvy, deformace stonků, tvorba hálek).
Z nejrůznějších částí rostlin, především z nadzemních, mšice odnímají velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy rostlin.
Na zahrádkách, kde se pěstuje společně velké množství různých druhů rostlin, mají mšice mnoho významných přirozených nepřátel – dospělce a larvy slunéček, larvy pestřenek, zlatooček a dalšího užitečného hmyzu. Měli bychom je maximálně chránit a omezit při ochraně proti škůdcům používání běžných insekticidů.
Přednost dáváme přípravkům selektivním, které hubí pouze mšice a ostatní hmyz při dodržení všech pravidel nehubí. Obvykle stačí omezit chemicky první výskyt. Oslabenou populaci již vyhubí přirození nepřátelé.
V červnu dozrávají také třešně. V poslední době bývá silně napadeno mouchou vrtulí třešňovou (Rhagoletis cerasi).
Tato 3,5–4 mm velká moucha patří k hlavním škůdcům třešní. Nejčastěji se vyskytuje počátkem června na zelených třešních, kde můžeme snadno pozorovat i její páření. Je to nápadná moucha s výrazně pruhovanými křídly a jasně žlutým štítkem mezi základy křídel. Podle těchto znaků se snadno poznává.
Samičky po spáření kladou po jednom vajíčku na zelené nebo načervenalé plody. Každý plod je označen voňavou látkou (značkovacím feromonem), další samička se takovému plodu při kladení vyhne. Proto je tolik plodů poškozeno, v každém se vyvíjí zpravidla jediná larva. Beznohé bezhlavé bílé larvy se živí dužninou plodu. V místě jejich výskytu plod měkne a později hnědne a zahnívá. Poškození se běžně označuje jako červivost třešní. Dorostlé larvy opouštějí plody, padají k zemi a kuklí se v půdě. Část kukel pravidelně přeleží, dospělci se z nich líhnou až o rok později.
Vrtule třešňová je nejvýznamnější škůdce třešní, někdy jsou napadeny všechny plody. Více jsou napadány sladké a pozdní odrůdy. Kyselejší sladkovišně nebo višně bývají poškozeny méně, spíše z nedostatku vhodnějšího hostitele.
Podle literatury by se mělo ošetření dělat na základě odchytu dospělců na žluté lepové desky umístěné v koruně. Postřik insekticidy se provede v době vysokého výskytu vrtulí na těchto deskách. Podle mých zkušeností tato metoda není příliš spolehlivá.
Aktuálně povolené přípravky proti vrtuli třešňové uvádí Rostlinolékařský portál.
Spolehlivější se mi zdá určení termínu ošetření podle období květu bezu černého. Na začátku jeho květu se vyskytuje nejvíce vrtulí na třešni. Porovnávat samozřejmě musíme bez a třešně rostoucí co nejblíže u sebe na jedné lokalitě. Při ošetření je nutno dodržet interval mezi postřikem a sklizní – ochranou lhůtu.
Foto autor a Shutterstock
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.