Odrůdy mečíků se liší raností, velikostmi, počtem květů. Aby té pestrosti nebylo málo, můžeme na záhon či do kytice přidat například tygřice.
Výsadba hlíz jiřinek koncem dubna může být předčasná. To zejména, když se jaro opozdí a záhon není na jiřinky dobře připraven. Hrozbou jsou i přízemní mrazíky v polovině května.
Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.
Se sklizní hlíz začneme, jakmile listy gladiol začnou žloutnout. Velké hlízy sklidíme do konce září, drobné nejpozději do poloviny října, v teplých oblastech o dva týdny dřív.
Po vyrašení prospívá hlíznatým květinám voda, přísun živin a další péče. Mečíky přihnojujeme roztokem plných hnojiv po vytvoření třetího listu.
Pestrými barvami svých květů zdobí zahradu nejrůznější druhy letniček. Jejich krása nás může těšit až třeba do prvních podzimních mrazíků.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
Milovníky květin zaujmou stránky věnované mečíkům, ale jistě i další témata. V dubnovém Zahrádkáři pokračují mj. seriály o zakládání zahrady, řezu ovocných dřevin, zelenině ve skleníku.
Dlouhá stébla a místy i plevel prozrazují, že jsme se trávníku nevěnovali tak často, jak by v létě potřeboval. Teplu i suchu je třeba přizpůsobit sečení i závlahu.
